Vojáci 4. brigády rychlého nasazení

Vojáci 4. brigády rychlého nasazení | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Armáda příští rok vyzkouší mobilizaci, poprvé od roku 1989

  • 348
Česká armáda příští rok vyzkouší postupy pro případ mobilizace. Občany ale povolávat nebude. Velení chce vyzkoušet, jestli mobilizaci armáda zvládne administrativně a logisticky. Na tradičním velitelském shromáždění to oznámil náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

„Příští rok bude také rokem, kdy jsem rozhodl, že poprvé od roku 1989 prověřím procesy a postupy pro zabezpečení mobilizační pohotovosti Armády ČR včetně povolání vojáků z Aktivní zálohy na cvičení,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář na shromáždění před veliteli v Praze.

Vojenská mobilizace

  • Mobilizaci či mimořádné odvody na návrh vlády nařizuje prezident.
  • Koncepce mobilizace schválená vládou v roce 2013 má tři stupně bojové připravenosti - mírový stav, ohrožení státu a válečný stavem.
  • V míru se armáda spoléhá jen na profesionální vojáky a přibírá pouze dobrovolníky a členy aktivních záloh. Ve skladech má mít připravenu výzbroj a výstroj pro další tisíce vojáků pro případ mobilizace.
  • Ta by mohla být vyhlášena v případě ohrožení státu. Upraven může být v tomto případě státní rozpočet tak, aby Česká republika mohla významně posílit armádu. Při ohrožení začnou platit povinné odvody bojeschopných mužů. Proti "odvedení či neodvedení" se ale bude možné odvolat. Mezi povolanými armáda bude vybírat na pozice, které bude potřebovat obsadit.
  • Při válečném stavu přejde země na takzvaný krizový rozpočet a bude vyhlášena všeobecná mobilizace a povinné odvody. Podle situace pak mohou být do zbraně povolání další vojáci ze zálohy a mohou vznikat zcela nové jednotky.
  • V roce 2013 bylo ve vojenské evidenci podle branného zákona zahrnuto přibližně 1,6 milionu vojáků v záloze. Počet ale každoročně klesá o zhruba 60 tisíc osob, protože již neexistuje branná povinnost. A nově se vojáky v záloze stávají většinou bývalí profesionálové nebo příslušníci aktivních záloh.

Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) jde především o procvičení postupů nejprve u menších jednotek.

Velení chce například vyzkoušet, zda by armáda mobilizaci zvládla administrativně, jestli by byla schopna vydávat zbraně nebo mobilizovaným zajistit dopravu. Občany ale podle Stropnického povolávat nebude.

Armáda se sice podle Bečváře primárně připravuje na vojenské ohrožení, musí být ale připravena zasáhnout i v případě nevojenského nebezpečí, tedy například právě při ochraně českých hranic v souvislosti s migrační krizí.

Prezident Miloš Zeman na shromáždění označil právě ochranu hranic před přílivem uprchlíků za jeden z primárních úkolů (více o Zemanově projevu zde).

Ministr obrany Martin Stropnický připomněl, že Česko pomáhá zvládat migraci Maďarsku a Slovinsku. „Pokud vím, tak přinejmenším ta slovinská mise se bude prodlužovat,“ řekl ministr.

V případě, že dojde ke změně migračních tras přímo přes Českou republiku, je podle Bečváře armáda připravena na rozhodnutí vlády posílit policii až o 2 600 vojáků.

Mise v Mali a možná v Sýrii

Kromě stávajících misí jako například v Afghánistánu budou zřejmě čeští vojáci působit i na nových místech.

„Existence bezpečnostních hrozeb ve světě, v blízkosti evropských hranic i v Evropě samotné je bohužel realitou, která ovlivňuje náš každodenní život více než kdy jindy,“ uvedl Bečvář.

Armáda proto plánuje na jaře vyslat do afrického Mali jednotku speciálních sil a v těchto dnech rovněž analyzuje další možnosti, jak podpořit francouzské jednotky v tomto regionu.

„Zároveň analyzujeme i naše možnosti pro případné nasazení mezinárodních sil v Sýrii,“ dodal Bečvář.

, natoaktual.cz

Video