Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sbohem, armádo. Reforma britských vojsk drhne, zájem rezervistů uvadá

  18:16aktualizováno  18:16
Velká Británie se potýká s klesajícím zájmem lidí o obranu vlasti. Podle statistiky ministerstva obrany klesá zejména počet těch, kteří se chtějí stát rezervisty. Ti přitom měli z části kompenzovat okleštěnou podobu profesionálních armádních řad, kterou od roku 2012 prosazuje konzervativní vláda.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Tehdejší ministr obrany Philip Hammond měl v roce 2012 plán, jak zeštíhlit britskou armádu a zefektivnit její fungování i financování. Jeho vize byla jednoduchá. Profesionální armádní pěchota, čítající asi 102 tisíc lidí, se měla zeštíhlit o celkem dvacet tisíc vojáků a dalších pracovníků. Chybějící sílu plánoval nahradit poloprofesionálními rezervisty, jejichž počet měl do roku 2020 narůst z devatenácti tisíc až na třicet tisíc.

Aktuální statistiky britských ozbrojených složek však ukazují, že zájem o obranu země u Britů uvadá. Počet profesionálních vojáků pozemních sil klesá. Nejradikálnější pokles zájmu však zažívají členové rezervistů z takzvaných Army Reserve Soldiers, tedy lidí, kteří v armádě pracují na částečný úvazek. Ve srovnání s předchozím rokem o vstup žádalo o 16,7 procenta méně zájemců.

O dvanáct procent narostl také počet těch, kteří se rozhodli z rezerv odejít (kompletní statistiku najdete ve zprávě britského ministerstva obrany). Statistika neoperuje se členy pravidelných záloh (Regular Reservists), mezi které v Británii počítají bývalé vojáky povolávané zpět do služby v případě potřeby (strukturu rezervistů britské armády najdete zde).

Varování z minulosti

Na plány ministerstva obrany se snáší kritika. Armádní experti se obávají o bojeschopnost britských vojsk v případě velkých operací. Ostatně už v roce 2015 komise Major Projects Authority udělila plánu Hammonda takzvaný „červený rating“, kterým jsou běžně hodnoceny plány s minimální nadějí na úspěch.

Ke kritice se nyní přidal i plukovník Richard Kemp, který velel britským vojskům v Afghánistánu v roce 2013. „Už od počátku spousta lidí říkala, že na takový počet rezervistů nedosáhneme. Armádní plán nefunguje a fungovat nebude,“ sdělil serveru The Independent. Odpovědnost podle něj nese Theresa Mayová a její předchůdce na premierském postu David Cameron či dvojice ministrů obrany Michael Fallon a výše zmiňovaný Hammond.

„Naši vojáci jsou elita. Politici je, a spolu s nimi i celou zemi, zradili, když peníze vkládají jinam než do obrany,“ myslí si Kemp. Škrty v armádním rozpočtu považuje vzhledem k současné bezpečnostní situaci za nebezpečné. „Aktuální velikost armády je znepokojující,“ tvrdí. Situaci přirovnává ke snahám o odzbrojování ve dvacátých a třicátých letech minulého století.

Hrátky s čísly

Aktuální armádní statistiky ukazují také na poněkud účelové zákulisní praktiky, které pomohly k lepšímu plnění programu. Už v říjnu loňského roku vláda změnila metodiku, jak počítá kvalifikovanost vojáků. Až donedávna musel rezervista splnit dvě fáze výcviku. Nyní mu stačí pouze základní trénink. Kvůli změně metodiky vzrostl skokově počet kvalifikovaných rezervistů o bezmála dva a půl tisíce na 26 190.

Podobně je na tom počet členů regulérních pozemních sil. Podle starých pravidel jich v řadách britské armády figuruje lehce přes 78 tisíc, tedy méně, než plánovaných 82 tisíc. Podle nové metodiky jich však je 82 210. Britská média uvádějí, že zájem o armádní službu bez ohledu na nová měřítka klesá.

Uvolnění podmínek pro vstup do armádních rezerv podle mnohých politiků i vojáků situaci neřeší. Labouristický poslanec Clive Lewis, sám bývalý rezervista, který v roce 2009 sloužil v afghánské provincii Hilmand, tvrdí, že spousta rezervistů není připravena na nasazení v terénu. „Pokud musíme měnit definici toho, co znamená pojem trénovaný voják, je tady myslím důvod k obavám,“ tvrdí.

Náboráři kritiku odmítají

Kritiku vládního plánu naopak odmítá společnost Capita, která se od roku 2012 stará o lanaření zájemců o pozici rezervistů i regulérních vojáků. Zástupci společnosti tvrdí, že nábor nových rekrutů probíhá výborně. V prohlášení uvedli, že Capita zajistila zjednodušený vstup zájemců do armády kombinací tradičního osobního setkání s armádními zástupci a pokročilých on-line řešení, která fungují zejména u věkové skupiny 18 až 35 let.

Kemp však tvrdí, že najmutí externí firmy na získávání nové armádní krve není ideálním krokem. „Celý plán změn je postaven na tom, že chceme šetřit. Privatizace náborového sektoru je však podle mě špatným řešením,“ myslí si.

Profesionální britské ozbrojené složky se k prvnímu červnu letošního roku mohly pochlubit silou 142 340 vojáků. Královské námořnictvo čítá bezmála 29 440 vojáků, pozemní jednotky 82 210 a letectvo 30 690 vojáků a administrativních pracovníků.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Narkoman si připravuje dávku heroinu.
Skotsku vymírá „generace Trainspotting“, narkomany kosí podlomené zdraví

Skotsko se už deset let potýká s rostoucím počtem úmrtí spojených s užíváním drog. V přepočtu na milion obyvatel v této statistice dokonce vévodí EU. Podle...  celý článek

Pláž u kyperského letoviska Ayia Napa.
Na Kypru se u pláže poblíž letoviska Ayia Napa utopila Češka

Kyperská pobřežní hlídka nalezla v pondělí odpoledne v moři u letoviska Ayia Napa bezvládné tělo české turistky. Informoval o tom kyperský web CyprusMail s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.