Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda USA ztratila bakterie antraxu

  18:29aktualizováno  18:29
USA stále nevědí, kdo stojí za antraxovými útoky, které si na podzim vyžádaly pět obětí a třináct nakažených. V kauze se ale čím dál častěji objevuje jméno předního výzkumného ústavu americké armády na vývoj biologických zbraní ve Fort Detricku ve státě Maryland. Vyšetřovatelé zjistili, že právě odsud v 90. letech zmizelo téměř třicet kmenů nebezpečných bakterií včetně smrtící sněti slezinné.

Tajný výzkum
Ztrátu nebezpečných bakterií potvrzují podle listu The Washington Post vědci, kteří v té době v ústavu pracovali, a vyplývá to i z vnitřního šetření armády v roce 1992.

Už tehdy vyšlo najevo, že v laboratoři probíhal po večerech a o víkendech tajný výzkum antraxu.

Vědec, který v té době v laboratoři pracoval, navíc tvrdí, že zatímco se v Detricku pracovalo na vývoji méně nebezpečných, kapalinových spor antraxu, vznikala přitom automaticky i jeho nebezpečná, prášková forma. Armádní činitelé přitom ještě nedávno tvrdili, že Detrick neměl s práškovou formou antraxu vůbec nic společného.

Dopisy s bakteriemi antraxu zaslané členům Kongresu a několika médiím obsahovaly suché antraxové spory, které byly podobné právě těm z Fort Detricku.  

Neoprávněný antraxový výzkum, který v laboratoři probíhal, náhodou odhalila v roce 1992 jedna pracovnice ústavu. Ta si povšimla, že někdo úmyslně pozměnil údaje na přístroji, který přesně zaznamenával délku použití vysoce výkonného speciálního mikroskopu během regulérní pracovní doby. Rovněž zjistila, že 'kdosi' nezavřel složku na počítači, která se používala k popiskům podložních sklíček mikroskopu. Popisek, který tam zůstal, zněl - Antrax 005.

Konfliktní prostředí
K těmto nesrovnalostem došlo v době, kdy v ústavu vládla mezi zaměstnanci nepříjemná atmosféra plná řevnivosti. Několik vysoce postavených činitelů z Ústavu pro výzkum nakažlivých nemocí americké armády (USAMRIID), který měl laboratoř na starosti, tehdy čelilo obvinění z rasové diskriminace.

Situaci ve Fort Detricku z počátku 90. let detailně zachycují soudní spisy, jež byly součástí obžaloby z údajné rasové diskriminace, kterou proti armádě vznesl americký vědec egyptského původu Ajád Asad. Ten v ústavu pracoval téměř deset let, než byl v roce 1997 propuštěn.

Právě Asad tvrdí, že během pokusů vyrobit aerosolovou formu antraxu se vždy malé množství spor srazilo a přilnulo k laboratornímu zařízení. "Stal se z toho jemný prášek, který šel snadno sebrat papírovým ubrouskem nebo prstem," říká Asad.

Prášková forma sněti je velmi nebezpečná, protože se mnohem snadněji šíří a proniká hluboko do plic. Vědcům z Detricku infekce nehrozila, protože byli očkováni. 

Počátkem 90. let byla podle Asada a dalších zaměstnanců ve Fort Dervicku velice laxní bezpečnostní opatření. Zpřísnění pravidel pro výzkum s nebezpečnými viry Kongres schválil až v roce 1996.

Armáda i FBI zatím odmítají nová zjištění komentovat.

USA podepsaly v roce 1972 mezinárodní konvenci o zákazu vývoje útočných biologických zbraní; Fort Detrick se od roku 1969 oficiálně zaměřoval na obranný výzkum.

Z vyšetřování armády z roku 1992 vyplývá, že zmizení 27 vzorků nebezpečných bakterií zůstalo záhadou. Zatím není jasné, zda některé ze zmizelých bakterií patřily ke kmenu Ames, který pachatel použil v antraxových útocích. Vedení Fort Detricku nicméně přiznalo, že laboratoř na vývoji kmene Ames pracovala.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Vladimir Putin během tradičního poselství v Kremlu (1. prosince 2016)
Kreml oslaví sté výročí bolševické revoluce rozsáhlou amnestií

V Rusku bude vyhlášena nová velká amnestie, kterou Kreml chystá k listopadovému stému výročí bolševické revoluce. Napsal to ruský zpravodajský server Znak a...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.