Vrak auta, v němž údajně cestoval Muhammad Mansúr (22. května 2016).

Vrak auta, v němž údajně cestoval Muhammad Mansúr (22. května 2016). | foto: AP

Američané zabili vůdce Talibanu, afghánským islamistům šéfoval rok

  • 93
Americká armáda v sobotu zabila vůdce afghánského Talibanu. Bezpilotní letouny na mullu Muhammada Mansúra udeřily v opuštěné oblasti na hranicích mezi Afghánistánem a Pákistánem. Mansúrovu smrt potvrdily afghánská vláda a afghánská tajná služba, stejně jako vysoký představitel Talibanu.

Od Pentagonu zatím oznámení Mansúrovy smrti nezaznělo, útok na něj ale americké ministerstvo obrany potvrdilo. „Výsledky útoku stále hodnotíme a více informací poskytneme, až budou k dispozici,“ oznámil mluvčí Pentagonu Peter Cook.

Podle činitele amerického ministerstva zahraničí, který si nepřál být jmenován, ale při útoku zahynul Mansúr a zřejmě i někteří další bojovníci Talibanu. Několik amerických dronů se zaměřilo na muže, kteří jeli ve vozidle v odlehlé oblasti Pákistánu blízko hranic s Afghánistánem.

Americký činitel agentuře AP řekl, že útok schválil prezident Barack Obama. Útok se odehrál kolem šesté hodiny ranní východoamerického času (12:00 SELČ).

Z Afghánistánu přicházejí zprávy, že mise dronů byla úspěšná. Vysoký velitel Talibanu mulla Abdul Rauf agentuře AP řekl, že Mansúr zahynul při americkém náletu „v pohraniční oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem“.

Afghánský premiér Abdulláh Abdulláh v prohlášení zveřejněném na twitteru uvedl, že „vůdce Talibanu Mansúr byl zabit při náletu bezpilotního letadla... Jeho auto se stalo terčem útoku v Dahl Bandinu,“ oblasti v pákistánské provincii Balúčistán těsně za hranicí s Afghánistánem, citovala z Abdulláhova upřesnění agentura Reuters.

Další letecký úder Američanů na svém území se nelíbí Pakistáncům. Pákistánské ministerstvo zahraničí v neděli kritizovalo Spojené státy, že neinformovaly pákistánskou vládu o útoku bezpilotními letadly na pákistánském území a útok označily za porušení svrchovanosti. Pákistán si také není jist, zda obětí útoku byl opravdu Mansúr. Podle něj hlavní oběť útoku nebyla zatím identifikována, měla pákistánský pas na jméno Valí Muhammad a právě se vrátila z Íránu.

Vydržel rok

Mulla Mansúr nahradil teprve loni v létě v čele islamistických radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Taliban potvrdil loni v červenci až po dvou letech (více čtěte zde).

Mansúr byl předtím Umarovým nejbližším poradcem. Jeho nástup do čela Talibanu ale vyvolal uvnitř organizace rozkol a řada talibanců přešla ke konkurenčním a extrémnějším organizacím typu Islámský stát.

Pokud se Mansúrova smrt potvrdí, bude to mít důsledky pro zablokovaná mírová jednání mezi Talibanem a afghánskou vládou. Mělo by to dopady i na samotný Taliban, jehož některé soupeřící frakce odmítaly Mansúra jako nejvyššího vůdce.

Pentagon označil Mansúra za „překážku míru a smíření mezi vládou Afghánistánu a Talibanem“. Podle ministerstva byl aktivně zapojen do plánování útoků proti afghánským a spojeneckým silám. Mluvčí Pentagonu Cook uvedl, že Mansúr ostatním vůdcům Talibanu zakazoval účast na mírových jednáních.

Americký ministr zahraničí John Kerry prohlásil, že Mansúr představoval „stálou bezprostřední hrozbu“ pro americké síly v Afghánistánu a Afghánce a ohrožoval mírové snahy. Kerry novináře informoval, že vedoucí činitelé Afghánistánu i Pákistánu byli o útoku na Mansúra uvědoměni, on osobně prý telefonicky kontaktoval pákistánského premiéra Naváze Šarífa. Kerry ale podle agentury Reuters neupřesnil, kdy se tak stalo. Podle předcházejících zpráv Bílý dům oznámil, že USA informovaly afghánské a pákistánské vedení po útoku.

„Mír je to, co chceme. Mansúr byl hrozbou pro toto snažení a úsilí ukončit násilí a utrpení lidu Afghánistánu, které už zažívá tak mnoho let. Otevřeně se také stavěl (Mansúr) proti mírovým jednáním a procesu usmíření (mezi vládou Afghánistánu a Talibanem),“ řekl Kerry.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video