Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda USA se připravuje k úderu

  15:19aktualizováno  15:19
S přípravami na vojenskou odvetu za teroristické útoky posilují USA své jednotky na Blízkém východě a v Indickém oceánu. Na vojenských základnách zde nyní mají podle Pentagonu zhruba 30 tisíc vojáků. Washington může také počítat s podporou 23 tisíc britských vojáků, kteří se tento měsíc účastní vojenského cvičení v Ománu. Navíc řada států v regionu přislíbila USA v rámci operace Trvalá svoboda poskytnutí vzdušného prostoru.

Pentagon zatím odmítá zveřejnit detaily přesunu amerických jednotek - většina údajů proto pochází z oficiálních prohlášení ještě před útokem.

Kromě počtu 30 tisíc přítomných vojáků americké ministerstvo obrany oznámilo, že se na základnách v oblasti nachází 350 letadel, nespecifikovaný počet příslušníků elitních jednotek a v Indickém oceánu jsou již dvě letecko-námořní skupiny v čele s letadlovými loděmi Enterprise a Carl Vinson.

Na cestě do oblasti je dále letecko-námořní skupina 14 plavidel vedených letadlovou lodí Theodore Roosevelt, která zahrnuje 80 letadel a 15 tisíc příslušníků námořní pěchoty. Roosevelt vyplul 19. září z Norfolku v americkém státě Virginie ke Středozemnímu moři, odkud má plout do Perského zálivu.

Úder prověří americké špionážní zbraně.

Do oblasti směřují také další dvě letadlové lodi, včetně Kitty Hawk, která opět vyplula se svou skupinou ze základny v Japonsku v pondělí. Skupina má na palubách necelých 80 letadel a 5500 námořníků, letců a příslušníků námořní pěchoty.

USA mají jednotky v regionu od války v Zálivu
Od ukončení války v Perském zálivu v roce 1991 Spojené státy udržovaly v oblasti kontingent asi 20 tisíc mužů. Bylo zde rozmístěno asi 200 letadel, které se účastní monitorovacích letů nad tzv. bezletovými zónami v Iráku, a velké množství tanků a děl.

Celkem měly Spojené státy podle oficiální zprávy Pentagonu z letošního března v oblastech severní Afriky, Blízkého východu a jižní Asie 33 tisíc vojáků. Z tohoto počtu bylo 20 tisíc příslušníků americké armády ve flotilách ve Středozemním moři a v Perském zálivu.

Velká část amerických jednotek v oblasti je soustředěna v Saúdské Arábii a menších státech Perského zálivu, jako jsou Kuvajt a Bahrajn. Podle oficiálních údajů před 11. zářím se v Saúdské Arábii nacházelo 5200 amerických vojáků a několik letadel. Země disponuje moderní leteckou základnou prince Sultána, ale o víkendu oznámila, že nepovolí USA využít základny na jejím území k útoku na Afghánistán.

V Kuvajtu měla americká armáda 4800 mužů; na kuvajtských základnách se nachází i několik amerických letadel.

Blízkovýchodní násilí kříží plány USA.

V Bahrajnu měli Američané tisíc vojáků, v Ománu asi 200 mužů, zde ale nepočítají s větší logistickou podporou pro letecké akce. V Kataru je 50 a ve Spojených arabských emirátech 418 vojáků USA. 

Na základně Incirlik v Turecku je 2021 amerických vojáků, z toho 1775 příslušníků letectva. Tuto základnu na jihu země poskytla Ankara v roce 1991 spojencům pro letecké útoky na Irák. Od té doby z ní americké a britské letouny dohlížejí na bezletovou zónu na severu Iráku, kterou spojenci po válce v Perském zálivu vyhlásili.

Na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu mají Američané 630 mužů. Na tento největší ostrov Britského území v Indickém oceánu se přesouvají obří bombardéry B-52. První smlouva o společném využívání ostrova k vojenským účelům byla uzavřena mezi USA a Velkou Británií v roce 1966 a poté byla několikrát rozšířena. V Turecku, na Kypru, v Bahrajnu, Saúdské Arábii, Ománu a Kuvajtu jsou navíc britští vojáci a britská letadla.

K USA se přidávají strategičtí partneři v regionu
Ke strategicky významným spojencům se přidaly i bývalé sovětské středoasijské republiky, které po dohodě s Moskvou přislíbily poskytnout USA svůj vzdušný prostor a letiště. S Afghánistánem mají společnou hranici tři z nich - Tádžikistán, Uzbekistán a Turkmenistán, který jako jediný slíbil poskytnout svůj vzdušný prostor pouze k humanitárním účelům. Některá letiště v Uzbekistánu využívala sovětská armáda při svém tažení v Afghánistánu.

V neděli údajně přistálo podle ruské televize NTV na uzbeckém letišti Chanabad zhruba 200 kilometrů od afghánských hranic americké vojenské dopravní letadlo typu Hercules. Podle uzbeckých vojenských zdrojů již 22. září přistála v Uzbekistánu dvě americká vojenská letadla. Oficiální místa v Taškentu i ve Washingtonu však tuto informaci odmítla potvrdit.

Americká letadlová loď Kitty Hawk opustila domovský přístav v japonské Jokusace a vyplula neznámým směrem. Mluvčí amerického námořnictva oznámil, že 40letá loď s atomovým pohonem se zapojí do americké operace proti mezinárodnímu terorismu, 1. října 2001

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mnohé recyklační továrny stále spoléhají na ruční práci.
Čínu zavalily použité baterie z elektromobilů. V recyklaci leží miliardy

Čínské recyklační továrny, které se specializují na likvidaci elektroniky, před sebou mají novou výzvu. V zemi prudce roste prodej elektromobilů, které...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.