Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyslat 1 500 vojáků na hranice? Armáda to umí, ale může to omezit výcvik

  0:02aktualizováno  0:02
Zatímco prezident Miloš Zeman hovoří o „střežení hranic“ před imigranty pomocí až 1 500 vojáků, generální štáb varuje před unáhleným spekulováním, jak by operace mohla vypadat. Jisté je, že armáda tu kapacitu má, bylo by zapotřebí rozhodnutí vlády a vojáci by nasadili především pozorovací techniku.

Čeští vojáci během cvičení Sabre Junction II v německém Hohenfelsu | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

V úvaze totiž není vojenská obrana hranic, ale případná pomoc české policii, kdyby její síly a prostředky nestačily. Což by aktuálně mělo zejména podobu vyhledávání a zajišťování nelegálních migrantů. Zejména jih Evropy nyní čelí jak těmto migrantům, tak žadatelům o azyl ze zemí, v nichž panuje diktatura nebo se v nich válčí.

Desítky migrantů denně

Od pátku do pondělního rána zadržela cizinecká policie na celém území ČR 197 nelegálních migrantů (toto číslo skokově zvýšilo zejména odhalení 76 lidí v kamionu na Tachovsku). Od zesílení kontrol 17. 6. zajistila policie 996 běženců, kteří většinou Českem putovali na Západ.

V detenčním zařízení v Bělé pod Bezdězem bylo k pondělku 467 cizinců, v Zastávce u Brna 194.

Zdroj: Policie ČR

Na dotaz iDNES.cz, zda je armáda připravena splnit případné politické zadání pomoci policii na hranicích v rozsahu patnácti set vojáků, mluvčí Generálního štábu Armády České republiky Jan Šulc ujistil, že vojsko připravené je.

Že by se případné zapojení vojáků neobešlo bez rozhodnutí celého kabinetu, potvrdil už o víkendu ministr obrany Martin Stropnický. „O nasazení vojáků pro potřeby ostrahy státní hranice by musela rozhodnout vláda. Pokud bychom takový úkol dostali, jsme připraveni ho splnit,“ uvedl v ČT.

Podle mluvčího Šulce je nicméně nyní předčasné a ryze spekulativní uvažovat, jaké útvary, v jakém počtu či s jakými technickými prostředky by byly k úkolu vyčleněny.

„Konkrétní plněné úkoly, jejich rozsah, forma provedení, počty nasazených vojáků, načasovaní a další související aspekty by vyplynuly z případného zjištění nedostatečných kapacit policie v závislosti na dalším vývoji situace,“ řekl iDNES.cz.

Lze nicméně předpokládat, že by armáda využila vojáky z profesionálních útvarů vybavených pozorovací technikou, případně i bezpilotními prostředky pro monitorování terénu. „Vždy je to odvislé od konkrétního plněného úkolu tak, aby to bylo přiměřené, účelné a efektivní,“ omezil se Šulc na obecné konstatování.

Už ve Vrběticích zněla kritika nasazení vojáků na hlídky

V jednom aspektu by ale nasazení vojáků problematické být mohlo: pokud by to totiž bylo spíše nasazení demonstrativního charakteru - prezident Zeman o nich mluví poměrně často, například opakovaně navrhoval vyslat jednotku s výzbrojí přesahující mandát OSN na Golanské výšiny v Izraeli - tak by pro zhruba dvacetitisícovou českou armádu mohlo udržování 1 500 vojáků na hranicích znamenat i určité omezení výcviku některých útvarů.

Ostatně i při udržování dvousetčlenné hlídky u muničního skladu ve Vrběticích (celkem 600 vojáků, kteří se při hlídkování střídali) tehdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel upozorňoval, že nasazení draze a dobře vycvičených vojáků na „hlídání pásky“ nedává smysl, protože svůj výcvik vojáci nezúročí (více zde).

Prezident Miloš Zeman nastínil možnost vyslat na hranice až 1 500 vojáků po pracovním setkání s náčelníkem generálního štábu Josefem Bečvářem (psali jsme o tom zde). „Nasazení řádově takovéhoto počtu vojáků by vyžadovalo ze strany armády přehodnocení některých aktivit, například cvičení,“ připustil pro iDNES.cz mluvčí Šulc.

V překladu by to mohlo znamenat jak určitá omezení, co se týče výcviku, tak i třeba přeplánování či odložení některých výcvikových aktivit. Vojáky totiž nelze posbírat napříč různými útvary a odbornostmi, vždy by museli pocházet z nějaké kompaktní jednotky - a například bojové brigády má Česko jen dvě. Řada útvarů navíc má výrazný personální podstav.

Jiná situace, v níž by argument o omezení výcviku neplatil, by samozřejmě nastala, pokud by politici a policisté došli k závěru, že se bez posil z řad armády neobejdou.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal  (vlevo)  a ministr spravedlnosti Robert...
Pelikán chce změnit dosazování soudců. Ti tvrdí, že to omezí nezávislost

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se pokouší dva měsíce před volbami změnit systém dosazování soudců. Způsob jejich přijímání je v Česku podle ministerstva...  celý článek

Syrský uprchlický tábor Zátarí v Jordánsku (7. prosince 2014).
Miliony z Česka na pomoc Syřanům v uprchlických táborech v Jordánsku

Další miliony korun z České republiky zamíří na pomoc Jordánsku, kde v uprchlických táborech žije dlouhodobě více než milion lidí. Ti utekli z válčící Sýrie....  celý článek

Sníh - děti - sáňky - volný čas - zábava
Jarní prázdniny 2018

Týdenní jarní prázdniny jsou na základních a středních školách v roce 2018 rozloženy v termínech od 5. února do 18. března. Přinášíme úplný přehled...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.