Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda se zatím zbavila sotva desetiny bunkrů, podle zájemců se to příliš vleče

  18:11aktualizováno  18:11
Necelých 500 objektů pohraničního protihitlerovského opevnění má nového majitele. Řada lidí ale na bunkr, o který se už léta stará, stále čeká marně. Ministerstvo obrany podle nich postupuje zdlouhavě a byrokraticky.

Pěchotní srub MJ-S3 v Šatově s označením Zahrada - Ocelová kopule na střeše bunkru | foto: Vratislav KonečnýiDNES.cz

"Ten proces je divný a pomalý. Možná to na začátku chtělo zásah z vrchu, třeba rozhodnutí vlády, jak postupovat, protože objektů je opravdu hodně," tvrdí přední znalec bunkrů Martin Ráboň ze Společnosti přátel československého opevnění.

Ministerstvo obrany však podle mluvčího Jiřího Caletky žádné změny neplánuje. Od roku 2005, kdy se armáda rozhodla zbavit většiny ze zhruba 5 tisíc bunkrů, zatím bezúplatně předala 485 objektů a tři prodala.

Z nadšenců, kteří o bunkry pečují a jež tvoří značnou část zájemců, získal bunkr zatím jen málokdo. "Ministerstvo jsme oslovili před deseti lety. Naposledy se nám ozvalo asi před třemi týdny, že to řeší odbor pro nakládání s nepotřebným majetkem. Čekáme, jak to dopadne," říká Petr Bahenský, který s několika přáteli zachránil a pro veřejnost zpřístupnil bunkr v Novosedlech na Břeclavsku.

Jiná skupina "bunkráků" se už dvacet let marně snaží získat tvrz Boudu, kde za tu dobu provedla zhruba čtvrt milionu návštěvníků.

Úspěšnější jsou podle údajů ministerstva žádosti měst a státních organizací. Ty pak často objekty pronajímají právě sdružením vojenských příznivců. Králíky na Ústeckoorlicku takto postupovaly v případě dělostřelecké tvrze Hůrka a pěchotního srubu. Už v roce 2004 navíc zažádaly o desítky menších objektů. "Bunkry jsou lákavý cíl pro turisty a vzniká tu projekt Kralické pevnostní oblasti," říká starostka Králík Jana Ponocná.

Průtahy podle Martina Ráboně zavinily, že řada cenných objektů nedosáhla na časově omezené evropské dotace. "Bouda a Hůrka jsou objekty stejné kategorie vzdálené od sebe šest kilometrů, které mají shodný turistický potenciál. Zatímco Hůrka loni získala na rekonstrukci přes 20 milionů korun, Bouda nedostala nic," srovnává odborník.

Skoro polovina bunkrů úředně neexistuje

Prodej vázne i kvůli nadsazeným cenám. Armáda například v dubnu prodala pěchotní srub Výběžek na Znojemsku až poté, co během dvou let musela srazit původní částku zhruba dva a půl milionů korun na desetinu.

"Je časté, že se uskuteční 5 až 10 kol výběrových řízení, než se najde vhodný kupec," říká mluvčí Caletka. Cena se prý kvůli výnosům ze státního majetku může snižovat jen přiměřeně. Podle ministerstva ale konkrétně o koupi opevnění není příliš velký zájem.

Celý proces také komplikuje, že opevnění úředně neexistovalo. V roce 1938 se nestihlo zapsat do katastrů a napravuje se to až v současnosti. Zatím se do katastru podařilo podle ministerstva zanést zhruba 55 procent objektů.

Ministerstvo obrany tedy částečně za pomalé tempo nemůže. Netají se ale tím, že bunkry pro něj nejsou priorita. "Upřednostněny jsou kasárenské celky, kde se platí střežení, a také nemovitosti, které nabízí vyšší pravděpodobnost finančního výnosu," říká Caletka. "Je logické, že jsou na ministerstvu obrany jiné priority. Kdyby se s tím ale pohnulo, tak by se zbavili poměrně velkého břemene," domnívá se Ráboň.

Vzhledem k počtu bunkrů lze předpokládat, že o velkou část objektů nebude mít nikdo zájem. Armáda si chce ponechat jen několik větších objektů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

V Národním muzeu nainstalovali restaurovaný originál sousoší Géniů. (23.8.2017)
Sousoší Géniů se vrací do Národního muzea, vystavena bude kopie i originál

Po jedenácti letech se do Národního muzea vrátilo sousoší Géniů od sochaře Antonína Poppa. Na jeho původním místě v průčelí budovy ho nahradí kopie, originál...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.