Kühnl se zúčastnil slavnostního odchodu stovky posledních vojáků základní služby ze strakonické posádky do vytouženého civilu.
Grund, který si před několika dny prostřednictvím MF DNES s Kühnlem už telefonoval a probírali spolu situaci u armády i její budoucnost, pak ministra provedl po kasárnách.
A zároveň to byla jeho poslední cesta, protože profesionálním vojákem být nechce. "U armády je odloučení od rodiny a to nechci. Na vojnu jsem šel ale dobrovolně a rád a rozhodně toho nelituji," vypráví při procházení tělocvičny a jídelny ministrovi.
Ten jen pokyvuje. "Chápu, že je pro vás odloučení od rodiny a od přítelkyně nepřekonatelné. I tak ale máme o práci v armádě zájem. Stále je lidí, kteří projdou všemi testy, dvojnásobek oproti počtu, který je pak přijmut. Takže stále máme z čeho vybírat," říká Kühnl a rozhlíží se po posádkovém klubu.
Také velitel brigády Peter Salák přitakává a přiznává, že odchod posledních vojáků základní služby je i pro něj změnou.
"Je to významný mezník, kdy končí jedna kapitola české armády. I pro mě je to obrovská změna, protože od teď se budu již setkávat jen s profesionálními vojáky," přiznává.
Ministr si přitom má s desátníkem Grundem co říct. Probírají poměry v armádě, co zlepšit. Například i kvalitu stravování.
"Je to dobrý voják. Šel na vojnu dobrovolně a k obraně země má vztah. To ale platí pro všechny muže, kteří jako poslední sloužili v základní službě u armády, byť se jí mohli vyhnout a věděli, že po nich již služba skončí," chválí ministr Grunda.
Stejně jako dalších devětadevadesát vojáků sedících v autobusech uprostřed kasáren se už ale Jaroslav Grund těší domů: do Postoloprt na Lounsku, kde na něj čekala rok přítelkyně.
"Rok mi tam drželi místo řidiče. Už se těším za přítelkyní," přiznává Grund a odchází do modrobílého autobusu.
Tam s vojáky, jež na zamlžená okna píší prstem tiskacím písmem nápis CIVIL, naposledy vyjede z kasáren - na slavnostní oběd. Ve středu ráno už projdou bránou po svých. Jako osmá generace, která na vojnu musela povinně...
Vojna končí po 136 letech
Všeobecná branná povinnost platila pro mladé muže z českých zemí od roku 1868.
Na odchod "záklaďáků" se chystá pětatřicet měst. Dva dny před Vánocemi opustí kasárna poslední dvě tisícovky vojáků základní služby.
Obranu země převezmou od Vánoc profesionální jednotky. Armáda bude mít v lednu zhruba 22 tisíc profesionálních vojáků a dalších 20 tisíc občanských zaměstnanců. Hlavně při řešení nevojenských krizových situací mají pomáhat aktivní zálohy, jejichž počet by měl příští rok vzrůst na 2600.
Jako první ze zemí NATO zrušily povinnou vojenskou službu USA a Kanada. V Evropě je v roce 1962 následovala Velká Británie. Po skončení studené války zavedly profesionální armádu Francie, Nizozemsko a Španělsko.
Plánuje ji například Itálie, Rumunsko a Slovensko. Naopak s povoláváním branců nadále počítá Německo, Norsko, Rakousko a Rusko.
 Vlastimil Matuš odjíždí s vojáky na slavnostní oběd. Poslední stovka záklaďáků strávila ve strakonických kasárnách poslední den služby. (21. prosince 2004) |
 Poslední voják základní služby Jaroslav Grund odpovídá spolu s ministrem obrany Karlem Kühnlem na otázky novinářů. (21. prosince 2004) |
 Poslední voják základní služby Jaroslav Grund prochází před nastoupenou jednotkou ve strakonických kasárnách. (21. prosince 2004) |
 Poslední voják základní služby Jaroslav Grund provází ministra obrany Karla Kühnla po strakonických kasárnách. (21. prosince 2004) |
 Desátník Jaroslav Grund podává poslední symbolické hlášení českého vojáka základní služby ministru obrany Karlu Kühnlovi. (21. prosince 2004) |
