"Když končí letoun, který překryl téměř tři generace pilotů a létajícího personálu, tak musí nastat nostalgie. Bylo by špatné, kdybychom se s ním rozešli bez nějaké stopy lítosti," řekl velitel 24. základny dopravního letectva ve Kbelích Jiří Vávra. Vyřazené letouny budou zakonzervovány a ministerstvo obrany je nabídne k odprodeji případným zájemcům.
Stroje An-26 sloužily v československé a poté české armádě dlouhých 29 let. Na poslední rozloučení s nimi přišly na kbelské letiště stovky lidí včetně bývalých letců i mechaniků, kteří u těchto strojů v minulosti sloužili. Poslední let nad diváky si ve čtvrtek dopřál pilot Miroslav Kail, který s An-26 absolvoval bezpočet misí například v Kosovu.
"To éro už je překonané, a jako lidi zestárnou a odcházejí, tak je to i se stroji," konstatoval. Ve Kbelích se s antonovem rozloučil symbolicky společnými průlety v doprovodu nového transportního letadla CASA C-295M, který v armádě legendární letouny postupně nahradil.
Československá armáda zařazovala stroje An-26 (v kódovém označení NATO známé jako Curl) do výzbroje v letech 1982 a 1983. Tehdy jich letci dostali celkem šest. Letouny byly určeny pro transport materiálu i osob na krátké a střední vzdálenosti. K výcviku je používali výsadkáři, sloužily jako létající nemocnice nebo pomáhaly při cvičeních stíhačů. Během dlouhé služby však plnily i náročné mise.
Například v roce 1995 jeden z letounů absolvoval dvouměsíční cestu po východní Africe. Čeští letci s ním také působili v rámci jednotek KFOR v Kosovu. Z letiště v chorvatském Splitu tehdy létali s materiálem i lidmi do kosovské Prištiny, makedonského Skopje, albánské Tirany, bosenského Sarajeva a italské Neapole.
Jak poznamenal velitel vzdušných sil Jiří Verner, letouny An-26 nalétaly v našem vojenském letectvu více než 32 tisíc letových hodin, ale pro něho osobně je nejdůležitější takzvaná závěrečná remíza. "Kolik vzletů, tolik přistání. To je jednoznačné vítězství šestadvacítek," prohlásil Verner.
