"Nemoc veteránů z Perského zálivu se dodnes dostatečně nevysvětlila," přiznává Vítězslav Bureš z ministerstva obrany.
Vojáci, kteří se vracejí z jakékoli zahraničí mise, stráví několik dní v karanténě.
"Délku karantény určuje epidemiolog podle konkrétní situace. Pak následuje řada prohlídek," popisuje Bureš.
První prohlídky jsou už v karanténě
V karanténě vojáci absolvují první prohlídky. Bezprostředně po návratu je také čeká psychologické vyšetření.
Veteráni pak musejí na lékařské prohlídky každý rok. "Jednou za dva roky u nich provádějí lékaři vojenské nemocnice komplexní vyšetření. Jednou za tři roky musí na prohlídky také lidé z misí, kteří už odešli do civilu," uvádí Bureš.
Nejnebezpečnější jsou infekce
Lékaři sledují především příznaky infekčních onemocnění. "Zajímají se o tělesnou teplotu, vyšetřuje se stolice, celkový fyzický stav, zvětšení uzlin. Laboratorně se zjišťují známky infekčního onemocnění a podobně," vypočítává Bureš.
Prohlídkám se podle Bureše musejí podrobit všichni veteráni. "Prohlídky jsou narozdíl od situace před dvanácti lety komplexnější především z hlediska laboratorních vyšetření, zaměřují se i na onemocnění vyskytující se oblasti, odkud se vojáci vrátili."
Důraz se podle něj klade i na včasné rozpoznání posttraumatického syndromu. "K tomu slouží psychologická vyšetření."
Syndrom z války v Zálivu se dosud nevysvětlil
Podle expertů není vyloučeno, že se u vojáků kuvajtské a irácké mise objeví takzvaný válečný syndrom z Perského zálivu, se kterým se ve stejné oblasti setkaly desítky českých veteránů v roce 1991.
Podle tehdejšího velitele chemiků Jána Valo mohou za záhadnou nemoc tři faktory. "Byl to jednak pobyt v prostoru s nízkými koncentracemi bojových plynů. Závažnější byl ale pobyt poblíž hořících naftových polí, kde se doslova dýchají karcinogeny," řekl Valo časopisu Týden.
"V roce 1999 jsem se v Iráku přesvědčil, že velice negativní následky má také munice s ochuzeným uranem, kterou Američané používali a dodnes používají. V okolí Basry jsem kontroloval techniku zasaženou uranovou municí a zjistil jsem, že i po letech je radioaktivní," dodal veterán ze Zálivu.
Syndrom se navíc u vojáků může objevit až dlouho po jejich příjezdu domů. "Dosud nebylo nalezeno přijatelné vysvětlení nemoci u veteránů," uvádí Bureš.
Armáda podle něho nevylučuje, že za nemocí jsou nízké koncentrace bojových chemických látek, vakcinace, zplodiny z hořících ropných vrtů, pesticidy i posttraumatická reakce. "Tyto možné příčiny jsou i nadále předmětem dalšího zkoumání," konstatoval.
