Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda se připravila na válečný syndrom

  9:00aktualizováno  9:00
Z Perského zálivu se od počátku května průběžně vracejí první čeští vojáci. Armáda nevylučuje, že si ze zálivu mohou přivést stejný válečný syndrom jako jejich kolegové před 12 lety. Čekají je proto komplexnější lékařská vyšetření než jejich předchůdce. Stále ale není jasné, co syndrom způsobuje.

"Nemoc veteránů z Perského zálivu se dodnes dostatečně nevysvětlila," přiznává Vítězslav Bureš z ministerstva obrany.

Vojáci, kteří se vracejí z jakékoli zahraničí mise, stráví několik dní v karanténě.

"Délku karantény určuje epidemiolog podle konkrétní situace. Pak následuje řada prohlídek," popisuje Bureš.

První prohlídky jsou už v karanténě
V karanténě vojáci absolvují první prohlídky. Bezprostředně po návratu je také čeká psychologické vyšetření.

Veteráni pak musejí na lékařské prohlídky každý rok. "Jednou za dva roky u nich provádějí lékaři vojenské nemocnice komplexní vyšetření. Jednou za tři roky musí na prohlídky také lidé z misí, kteří už odešli do civilu," uvádí Bureš.

Nejnebezpečnější jsou infekce
Lékaři sledují především příznaky infekčních onemocnění. "Zajímají se o tělesnou teplotu, vyšetřuje se stolice, celkový fyzický stav, zvětšení uzlin. Laboratorně se zjišťují známky infekčního onemocnění a podobně," vypočítává Bureš.

Prohlídkám se podle Bureše musejí podrobit všichni veteráni. "Prohlídky jsou narozdíl od situace před dvanácti lety komplexnější především z hlediska laboratorních vyšetření, zaměřují se i na onemocnění vyskytující se oblasti, odkud se vojáci vrátili."

Důraz se podle něj klade i na včasné rozpoznání posttraumatického syndromu. "K tomu slouží psychologická vyšetření."

Syndrom z války v Zálivu se dosud nevysvětlil
Podle expertů není vyloučeno, že se u vojáků kuvajtské a irácké mise objeví takzvaný válečný syndrom z Perského zálivu, se kterým se ve stejné oblasti setkaly desítky českých veteránů v roce 1991.

Podle tehdejšího velitele chemiků Jána Valo mohou za záhadnou nemoc tři faktory. "Byl to jednak pobyt v prostoru s nízkými koncentracemi bojových plynů. Závažnější byl ale pobyt poblíž hořících naftových polí, kde se doslova dýchají karcinogeny," řekl Valo časopisu Týden.

"V roce 1999 jsem se v Iráku přesvědčil, že velice negativní následky má také munice s ochuzeným uranem, kterou Američané používali a dodnes používají. V okolí Basry jsem kontroloval techniku zasaženou uranovou municí a zjistil jsem, že i po letech je radioaktivní," dodal veterán ze Zálivu.

Syndrom se navíc u vojáků může objevit až dlouho po jejich příjezdu domů. "Dosud nebylo nalezeno přijatelné vysvětlení nemoci u veteránů," uvádí Bureš.

Armáda podle něho nevylučuje, že za nemocí jsou nízké koncentrace bojových chemických látek, vakcinace, zplodiny z hořících ropných vrtů, pesticidy i posttraumatická reakce. "Tyto možné příčiny jsou i nadále předmětem dalšího zkoumání," konstatoval.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrský uprchlický tábor Zátarí v Jordánsku (7. prosince 2014).
Miliony z Česka na pomoc Syřanům v uprchlických táborech v Jordánsku

Další miliony korun z České republiky zamíří na pomoc Jordánsku, kde v uprchlických táborech žije dlouhodobě více než milion lidí. Ti utekli z válčící Sýrie....  celý článek

Stavba dálnice D8 v Prackovicích nad Labem.
Ústavní stížnost míří na část stavebního zákona, která omezuje spolky

Nedávno přijatá novela stavebního zákona míří k Ústavnímu soudu. Stížnost podává sedmnáct senátorů. Napadají tu část novely, která ruší možnost účasti spolků...  celý článek

(ilustrační snímek)
Povinná výbava je přežitek, míní poslanci. Ministerstvo však změny nechce

Hever, pojistky, rezervní žárovky či kolo. Na silnici jsou často k ničemu, ale když je v autě nemáte, dostanete pokutu. Česko je jednou z posledních zemí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.