Dělostřelec Martin Hrach z 131. smíšeného dělostřeleckého oddílu v Pardubicích a Jan Brhel ze žatecké brigády rychlého nasazení se nadále cvičí v boji s nepřítelem, například k diverzním akcím v protivníkově týlu, tedy k tichému zabíjení.
A to i přesto, že je reportéři iDNES.cz a MF DNES loni v listopadu identifikovali na neonacistických demonstracích, například na vzpomínkové akci na nacistického zločince Rudolfa Hesse nebo při brněnské bitce Národního odporu s policejními těžkooděnci loni v květnu.
Představitelé armády prý nemají páky, jak extremisty
z jejích služeb vystrnadit. "Šetřením vojenské policie nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že jmenovaní spáchali trestný čin nebo jiné protiprávní jednání," vysvětlila mluvčí generálního štábu Jana Růžičková. - čtěte Parkanová: O neonacistech v armádě jsme věděli
"To mě nenapadlo ani ve snu," zareagoval na zjištění iDNES.cz předseda sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím (ODS). Proč tomu tak je, se ve středu, na nejbližším zasedání výboru, lidovecké ministryně Vlasty Parkanové osobně zeptá. - čtěte Armáda propustí neonacisty a zpřísní nábor
Ondřej Cakl z hnutí Tolerance a občanská svoboda, který dlouhodobě sleduje aktivity pravicových extremistů, přitom Hracha nedávno viděl na nepovolené demonstraci Dělnické strany v Hradci Králové. Podle aktivistů Antifašistické akce měsíc předtím ve Svitavách demonstroval za propuštění rasového vraha Vlastimila Pechance.
Vyhazovu možná brání vysoké odstupné
Hrach s Brhelem prý ozbrojené složky opustí nejdříve na jaře příštího roku. "Nebude s nimi nadále prodloužen závazek ke službě a následně byl vydán personální rozkaz na zánik služebního poměru uplynutím stanovené doby," ubezpečuje mluvčí Ružičková.
Podle předsedy sněmovního výboru pro obranu jsou to výmluvy. Kdyby armáda chtěla, s muži, kteří se pohybují v prostředí neonacistů, se dávno rozloučí, míní Jan Vidím. "Mají možnost je převelet, kontrakt jim ukončit nebo pozměnit,"nabízí poslanec.
Stejně radikální je také Cakl. "Asi mají strach, že by jim museli vyplatit vysoké odstupné."
Třetí nepracuje kvůli trestnímu stíhání
Třetí ze skupiny, na něhož zpráva iDNES.cz a MF DNES upozornila - Vladimír Holub - čelí trestnímu stíhání a byl až do rozhodnutí soudu postaven mimo službu.
"Vojenská policie předala Policii České republiky spisový materiál s důvodným podezřením ze spáchání trestného činu podpory a propagace hnutí směrujících k potlačení práv a svobod člověka k dalším opatřením," řekl iDNES.cz mluvčí vojenské policie Jan Čermák.
Jana Růžičková z generálního štábu tvrdí, že armáda už přijala opatření, aby k podobným případům nedocházelo. "Každý voják musí podepsat prohlášení, že nesympatizuje s podobnými hnutími a myšlenkami. Pokud to poruší, je to důvod k okamžitému propuštění," uvedla.
Vzniká česká Combat18?
Čím déle budou neonacisté v aktivní vojenské službě, tím větší je nebezpečí, že své znalosti předají dál. Fakt, že se neonacisté snaží získaný výcvik předat svým "soukmenovcům", potvrzují také policisté. Oficiálně se k tomu ovšem s ohledem na probíhající vyšetřování nechtějí vyjadřovat.
Skupina, která si říká White Justice, od léta 2006 zorganizovala v jihočeských lesích minimálně čtyři výcvikové ´kempy´. Inspiraci našli u britské teroristické jednotky Combat18. Naposledy se sešla letos v zimě.
Účastníci těchto ´kempů´se učí taktice boje, osvojují si střelné a chladné zbraně nebo základy práce s pyrotechnikou. Sami neonacisté o nich říkají: "Kempy fungují na armádní úrovni! Nemůžu, nechci a nebudu jsou tři slova, které jsou vnímána jako popud k udělení trestu dané osobě, popřípadě skupině, které je osoba členem."
Přesto, že policejní odborníci úroveň výcviku hodnotí jako průměrnou, říkají, že není radno tyto aktivity podceňovat.
