Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda radikálně mění plány

  0:21aktualizováno  0:21
Tábor, Vyškov - Škrty ve státním rozpočtu a nižší výdaje na obranu nutí českou armádu k radikálním změnám. Jen den po svém vzniku zároveň zřejmě i skončilo nové velitelství podpory v Táboře. Město s největší vojenskou tradicí v zemi o vojáky asi přijde úplně. Podobný osud postihne patrně i další dvě velitelství.

Reforma veřejných financí a škrty ve státním rozpočtu zasáhly armádu nevídaným způsobem.

Nejprve odstoupil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Armádní plánovači kvůli nižším příjmům ze státní poklady poté začali přepracovávat koncepci už probíhající reformy.

Ministerstvo zrušilo plány na vybudování rozsáhlých armádních skladů poblíž Pardubic a nové moderní základny v Podbořanech u Karlových Varů.

Další nepopulární krok odhalil nový ministr obrany Miroslav Kostelka. Při své středeční návštěvě Tábora oznámil, že zdejší nově vzniklé velitelství podpory patrně také hned zanikne.

V rozhlasovém rozhovoru pro Radiožurnál pak nastínil, že nová koncepce reformy armády počítá i se zrušením dalších dvou velitelství, ve Vyškově a v Olomouci.

Namísto původně slibovaných 2,2 procenta z hrubého domácího produktu dostane resort obrany jen asi dvě procenta. Jak se ukazuje, chce-li ministerstvo obrany v pozměněné reformě pokračovat, musí sáhnout k radikálním řešením.

Celkově má totiž podle oficiálních předpokladů armáda do roku 2006 přijít až o 16 miliard korun. Už příští rok bude přitom ministerstvu scházet hned pět miliard.

Tábor bez vojáků
Město s dalekosáhlou vojenskou tradicí, jakým Tábor bezesporu je, s největší pravděpodobností přijde jak o nové velitelství, které vzniklo papírově teprve počátkem července, tak i o vojenskou posádku.

"V rámci rozpočtových škrtů vypadá situace tak, že na 99 procent nezůstane v Táboře ani jediný voják," potvrdil mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha. Jak podotkl, situaci pravděpodobně už nic nezvrátí a to ani v případě, že by resort obrany dostal ze státního rozpočtu více peněz.

S odchodem armády Tábor ztratí několik set pracovních míst, která měla s novým velitelstvím vzniknout. "Věřím, že tento návrh, který vznikl na ministerstvu obrany v Praze a je velmi nesmyslný, bude přehodnocen, vláda a poslanci dokážou toto stanovisko ministerstva zvrátit a tradice i zaměstnanost na Táborsku zůstanou zachovány," řekl pro ČTK starosta Tábory Jaroslav Dědič.

Ještě v polovině června přitom nic nenasvědčovalo tomu, že k takovým opatřením ministerstvo sáhne. Šéf nového velitelství v Táboře generálmajor Jan Ďurica na veřejné debatě v Táboře proklamoval, že "město nadále zůstane tradiční vojenskou baštou".

Zůstane jen Boleslav a Olomouc
Tábor však nezůstane zřejmě ojedinělým případem. Původně armáda počítala, že zřídí pět operačně-taktických velitelství. Nyní však patrně zůstanou jen dvě - v Olomouci a ve Staré Boleslavi.

Velitelství sil podpory, které na papíře existuje od počátku měsíce v Táboře, bude podle nové koncepce fungovat ve Staré Boleslavi společně s velitelstvím pro tvorbu doktrín a výcvik (TRADOC). To se tam přestěhuje z Vyškova.

Do Olomouce se ze Staré Boleslavi odstěhuje velitelství letectva, sídlit bude společně s velitelstvím pozemních sil. Třetí olomoucké velitelství bude mít v kompetenci specializované síly, tedy vojáky zabývající se bojem se zbraněmi hromadného ničení, pasivními sledovacími systémy a vojenské zdravotnictví.

Jediný možný krok
Experti se shodují, že rušení "nově vzniklých velitelství", je jediným možným ale rozhodně ne posledním razantním krokem, ke kterému se musí ministerstvo obrany kvůli škrtům ve státním rozpočtu uchýlit.

"Zůstává otázkou, zda má taková armáda bez velitelství, zbraní a vojáků ještě smysl," míní například expert na bezpečnostní problematiku Libor Frank z Vojenské akademie v Brně.

Negativních dopadů v souvislosti s reformou veřejných financí však podle něj přijde ještě celá řada. "Dojde možná k dalšímu snižování počtu vojáků a zavírání posádek, což bude jistě nepříjemné jak pro samotné vojáky tak i pro obyvatele měst, kde jednotky sídlí," soudí Frank.

Podobný plán nastínil už při své rezignaci na ministerský post Jaroslav Tvrdík, když poukazoval na skutečnost, že s nižším rozpočtem nemůže provést reformu armády v takové podobě, jakou slíbil. Jak tehdy uvedl, změny sice budou pokračovat, ale experti budou muset reformní plán přetvořit.

Armáda má do roku 2008 dostat o víc jak 36 miliard korun méně. To podle analytiků povede k rušení dalších posádek a odsunutí některých chystaných projektů.

Již nyní tak jasné, že armáda například musí zapomenout na vyzbrojování podzvukových bitevních letadel L-159 a letouny budou pouze cvičné. Ke škrtům by mělo dojít i v položce mimořádných nákladů, které armáda využívala například pro zahraniční mise či při povodních.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vrtulníky Mi-24 a Mi-171š v akci při záchraně pilota
Dny NATO navštívilo 90 tisíc lidí. Nedělní program pokazilo počasí

Nedělním programem skončily Dny NATO v Ostravě. Fandové letecké techniky marně očekávali start aerobatické skupiny Saudi Hawks ze Saúdské Arábie, jejich...  celý článek

Dynamická ukázka modifikovaného  pancéřového bojového tanku T-72M4 CZ
Na Dnech NATO se bojovalo na zemi i ve vzduchu. Saúdy zradilo počasí

I přes nepřízeň počasí navštívilo sobotní program Dnů NATO v Ostravě více než 65 tisíc lidí. Pro diváky pravděpodobně nejatraktivnější představení...  celý článek

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.