Vláda v pondělí odsouhlasila pozměněnou reformu ozbrojených sil. Změny, které souvisejí se snižujícím se rozpočtem vojska, se dotknou všech složek i velení armády.
V rámci úspor chce ministerstvo propouštět každý rok až 1200 občanských zaměstnanců. "Celkem plánujeme, že odejde 3600 osob," řekla ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Reforma by podle ní měla skončit do roku 2018, kdy bude české ministerstvo obrany napojeno na plánovací systém NATO. V armádě by mělo v konečné fázi sloužit 26200 profesionálních vojáků, 8800 občanských zaměstnanců a 1800 studentů vojenských škol.
Původní plán přitom počítal s ukončením reformy v roce 2012.
"Cílem transformace není mít expediční armádu, armádu, která bude celá nasazena někde mimo naše území, ale chceme mít armádu, která bude mít expediční schopnosti. Bude nasaditelná, ale nikoli nutně nasazená," vysvětlila Parkanová.
Početní stavy zaměstnanců resortu by měl ještě prověřit audit, který ministerstvo připravuje.
Armáda musí šetřit
Přepracovaná transformace ozbrojených sil počítá s tím, že armáda bude muset kvůli snižujícím se výdajům na obranu výrazně šetřit, a zruší proto čtyři až pět velkých posádek.
Rozpočet vojska pro příští rok by měl podle nejnovějšího návrhu resortu financí činit 54,195 miliardy korun. To je sice takřka o miliardu více než letos, ve vztahu k hrubému domácímu produktu je to ale méně - 1,46 procenta HDP oproti letošním 1,56 procenta.
Premiér Mirek Topolánek připustil, že se vládě zatím v rámci stabilizace veřejných financí nepodařilo zastavit snižování rozpočtu armády.
Snižující se rozpočet armády opakovaně kritizuje NATO. Státy Aliance se totiž dohodly, že budou na obranu vydávat dvě procenta svého HDP. Výdaje na obranu by podle údajů ministerstva obrany měly v roce 2009 představovat 1,39 procenta HDP, o rok později to má být 1,38 procenta. V letech 2011 až 2018 by pak podíl obranných výdajů měl být v rozmezí 1,4 až dvě procenta HDP.
"Je pravdou, že téměř žádná evropská země NATO neplní ta dvě procenta, na kterých se usnesli," řekl Topolánek s tím, že to ale není omluva. Vláda se proto podle něj bude snažit, aby se rozpočet armády vrátil zpět na úroveň, která byla obvyklá.
Záchranné prapory čekají změny
Asi nejviditelněji se projeví změny na fungování speciálních záchranných praporů, které pomáhají například při živelních pohromách.
Zůstat by měly jen v Rakovníku a Olomouci. Záchranný útvar v severomoravském Hlučíně plně převezme ministerstvo vnitra. Útvar přejde se vším všudy, tedy lidé, technika i majetek, pod Hasičský záchranný sbor.
Záchranný prapor v Kutné Hoře bude zcela zrušen a z posádek Bučovicích a Jindřichově Hradci armáda vybuduje lehké motorizované prapory, které budou vyzbrojeny lehkými zbraněmi a minomety.
Podle ministryně Parkanové se ale armáda v žádném případě nezříká pomoci obcím při likvidaci následků živelních a jiných katastrof. Většina útvarů totiž bude schopna v případě nutnosti nabídnout svou pomoc civilnímu obyvatelstvu na vyžádání starostů a hejtmanů.
Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek nastínil, že změny se dotknou i velitelských prvků. Společné síly v Olomouci budou nově zahrnovat kromě pozemních a vzdušných sil také velitelství výcviku.
Proti původním plánům vláda včera rozhodla, že zachová vrtulníkovou základnu v Přerově. Ta se měla stěhovat do Náměšti nad Oslavou. - více zde
Nově podle Picka vznikne velitelství podpory ze současných velitelských prvků ve Staré Boleslavi a počet osob se sníží na 50 procent.
V budoucnu by tak měla mít česká armáda 27 posádek a 62 dislokačních míst."V žádném případě neopustíme již vybudované posádky. Budou zde sloužit možná jiné druhy vojska, ale v těchto posádkách zůstaneme," dodal Picek.
Připomněl, že českou armádu čeká v budoucnu několik významných úkolů, jako vybudování bojových úderných skupin, takzvaných Battlegroups pro Evropskou unii a řízení vlastního provinčního rekonstrukčního týmu v Afghánistánu. - více zde
