Výročí vstupu do Severoatlantické aliance si připomněli například na Univerzitě obrany v Brně, kde proběhlo slavnostní shromáždění.
Podobné akce se uskutečnily také ve Vyškově, na vrtulníkové základně v Přerově nebo v Pardubicích. V Břeclavi a Hodoníně zástupci některých firem převzali pamětní plaketu štábního kapitána Václava Morávka, kterou jim náčelník generálního štábu Vlastimil Picek udělil za to, že svým zaměstnancům umožnili sloužit v armádních aktivních zálohách.
Česká republika, Maďarsko a Polsko se staly členy NATO přesně před devíti lety jako první postkomunistické země v první vlně rozšiřování Aliance. Ministři zahraničí tehdy předali v americkém městě Independence své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny. Česko zastupoval Jan Kavan.
Pozvánku ke vstupu do NATO dostala Česká republika už dva roky předtím - na summitu Aliance ve španělském Madridu v červenci 1997.
Od vstupu do Aliance prošla armáda radikálními reformami, včetně zrušení povinné vojenské služby, a profesionalizací. Čeští vojáci se od vstupu pravidelně zapojují do zahraničních misí NATO - na Balkáně, v Iráku nebo Afghánistánu.
Podle průzkumu, který dnes zveřejnila společnost CVVM, je v současné době spokojeno se členstvím České republiky v NATO 53 procent obyvatel. Z toho však pouze 11 procent lidí je "rozhodně spokojeno". Nespokojenost s členstvím vyjádřilo 24 procent respondentů.
Na druhou stranu vnímá veřejnost podle výzkumu CVVM přítomnost ČR v NATO jako určitou formu podřízení se cizím mocnostem. Kladnou odpověď na tuto otázku dalo 54 procent respondentů, což je o devět procent víc než před devíti lety. Přesně polovina dotázaných ale považuje NATO za alianci zajišťující mír a bezpečnost.
