"U všech protiletadlových řízených střel ve výzbroji AČR s výjimkou střel kompletu RBS-70 je překročena dvojnásobně až trojnásobně výrobcem zaručovaná technická životnost," uvedl prezident NKÚ František Dohnal.
"Další prodlužování životnosti přináší bezpečnostní riziko a nezaručuje spolehlivé použití. Nutné zkracování intervalů zkoušek zvyšuje výdaje na ošetřování těchto střel," dodává Dohnal.
Jde o běžnou praxi, brání se ministerstvo
Ministerstvo obrany ale oponuje. "Je pravda, že je překročena životnost udávaná výrobcem. Ale u takto drahé munice je podobně životnost prodlužována i v jiných armádách. Ve skutečnosti můžeme používat tuto munici nejméně do roku 2010, teprve pak musí dojít k nahrazení," říká mluvčí resortu Andrej Čírtek.
Stanislav Kautský z ATM také upozorňuje na rozdíl mezi střelami samotnými a systémy řízení. "Systémy řízení střel patří nyní ke špičce, jsou modernizované," říká.
"Umím si představit, že kdyby už nyní byla nakoupena nová munice, tak by NKÚ napsal, že s finančními prostředky nakládáme nehospodárně," poznamenal dále Čírtek.
Autor zprávy NKÚ Ladislav Zeman připouští, že nelze jednoznačně určit, který postup by byl levnější. Upozorňuje ale, že velkým problémem je neujasněná koncepce protivzdušné obrany státu. Na její vypracování dala vláda ministerstvu obrany čas do 30. června.
Armáda by v budoucnu chtěla zabezpečit český vzdušný prostor v kategorii střel krátkého doletu pouze švédskými systémy RBS-70. Tyto komplety s laserovým naváděním byly vyrobeny s ohledem na nízké provozní náklady a mobilitu.
Dohnal upozornil, že ministerstvo obrany v roce 2004 oslovilo bez marketingového průzkumu pouze výrobce systémů RBS-70. Tím je firma SAAB. Prezident NKÚ ale zároveň upozornil, že tento postup nebyl v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách v tehdy platném znění.
Zakázka na komplety střel země-vzduch RBS-70, které vojsko získalo loni v listopadu, byla jedním z největších armádních obchodů posledních let. Přišla na více než jednu miliardu korun.
Armádu stojí peníze i pozastavená likvidace starých raket
NKÚ také upozornil na to, že další finanční zátěž představuje letošní pozastavení ekologické likvidace řízených střel. Ve skladech jich vojsku zůstalo 2 215. "Odkládání likvidace vyvolává další výdaje na skladování a znamená bezpečnostní riziko," uvádí zpráva NKÚ.
"Když jsme před zhruba čtyřmi roky při kontrole munice dali na papír přehled, jak to vypadá, všichni se zhrozili. Pokyny k likvidaci nepotřebné munice byly vydány ihned, loni na podzim ale likvidace skončila. Zabýval se jí Vojenský opravárenský podnik Šternberk a teď mu na likvidaci chybí 85 milionů," říká Ladislav Zeman z NKÚ.
"Mezi patnáctým až dvacátým rokem od data výroby dochází k zásadním změnám chemické stability tuhých pohonných hmot a výbušných elementů. V krajním případě by mohlo dojít k samovolnému výbuchu," uvedl podle ČTK Nejvyšší kontrolní úřad.
Ministerstvo obrany se k otázce pozastavené likvidace vyřazených řízených střel plánuje vyjádřit v průběhu odpoledne.
