Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda po 10 letech v NATO: prestiž, profesionalita, ale i podivné zakázky

  2:06aktualizováno  2:06
V čem se současné české vojsko liší od armády, kterou jsme měli při vstupu do NATO? Krátce řečeno: téměř ve všem. Posílil její expediční charakter, má nové zbraně. I jednotky, které nám mohou spojenci závidět. Víc se hlásí k tradicím. Ulpělo na ní - nebo na vládních či ministerských činitelích - ale také několik škraloupů.

JAS-39 českého letectva | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Zřejmě nejdůležitější změnou armády se stala její celková koncepce. Transformace z kolosu s tisíci tanků, se kterým sovětští generálové počítali pro útok na západní Evropu přes Bavorsko, samozřejmě začala už dříve, rozhodující kroky se ale dělaly až po vstupu do NATO.

ARMÁDA V LETECH 1993, 1999 A 2009

1993: 1 617 tanků, 2 315 obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty, 1 516 dělostřeleckých systémů a minometů, 227 bojových letounů, 36 vrtulníků, 106 tisíc lidí

1999: 938 tanků, 1 219 OT a BVP, 754 děl a minometů, 114 bojových letounů, 34 vrtulníků, 58 tisíc lidí

2009: 178 tanků, 490 OT a BVP, 259 děl a minometů, 42 bojových letounů, 29 vrtulníků, 38 tisíc lidí

Poznámka redakce: Čísla nezohledňují zásadní modernizaci ozbrojených sil, například zavedení tanků T-72 M4 CZ či stíhaček Gripen nebo bitevníků L-159.

Hned po vstupu do Aliance ale museli Češi - nikoliv vojáci, ale politici - udělat něco, co se ve Varšavské smlouvě nenosilo: spolurozhodovat. Jednalo se o to, zda bombardovat Miloševičovu Jugoslávii. Ta vedla kampaň proti separatistům v Kosovu a na obou stranách umírali civilisté.

Česká vláda tváří v tvář prvnímu velkému zodpovědnému rozhodnutí v NATO zvolila dvojaký přístup. Útoky podpořila a krátce poté spolu s Řeckem navrhla jejich přerušení.

Profesionalizace a zahraniční mise

Armáda zatím zásadně měnila charakter. Po zapojení do NATO a tedy i do principu kolektivní obrany se začátkem roku 2005 zrušila základní vojenská služba. A sílil důraz na zahraniční vojenské mise.

Nikdy jsme nebyli víc chráněni

Rozhovor o NATO s ministryní obrany Parkanovou

"Ochrana zájmů České republiky a jejích spojenců vyžaduje působení českých vojáků v místech, kde by hrozby jako terorismus a šíření zbraní hromadného ničení mohly vznikat," říká k tomu české ministerstvo obrany. Armáda dnes podle něj dokáže v zahraničí udržovat až osm procent nasaditelné síly a jednorázově vyslat až 40 % sil.

Češi se mohou pochlubit špičkovými polními nemocnicemi nebo jednotkami zaměřenými na ochranu před zbraněmi hromadného ničení. Ty se podílely například na zajištění olympiády v Aténách před pěti lety. Za války proti terorismu se objevil i další šperk vojska - 601. skupina speciálních sil, která vznikla z dřívějších výsadkových jednotek a v současnosti snese srovnání s nejlepšími elitními jednotkami světa.

Elitní čeští bojovníci v Afghánistánu
Foto: 601. skupina speciálních sil, Afghánistán

"Nové země mohou následovat příklad České republiky. Transformace je jen jiné slovo pro změnu. A když chcete něco změnit, musíte vědět, co máte za problém a jak jej vyřešit," řekl včera při návštěvě Česka velitel transformace NATO James Mattis.

V zahraničních misích tekla ale i česká krev. Čtyři vojáci zemřeli v kosovské misi KFOR, tři v Afghánistánu a jeden po dopravní nehodě v Iráku. Přesto Češi zahraniční mise obecně podporují (ale třeba s těmi vysoce riskantními souhlasí jen třetina lidí). - čtěte Zahraniční mise schvalují dvě třetiny Čechů

Nová výzbroj budila podezření z korupce

Zahraniční mise jsou i zdrojem cenných zkušeností, které se promítají například v modernizaci vybavení. A právě obměna techniky vedla v minulosti k řadě podezření z nepromyšlenosti či v horším případě z korupce, změnám zakázek i dalším problémům.

L-159 ALCA českého letectva

Tak například pýchy českého leteckého průmyslu, lehkých bitevníků L-159 Alca, vojsko dostalo 72, jen aby zjistilo, že jich potřebuje 24. Přes polovinu letadel ze zakázky, která celkem přišla na 50 miliard, se vojsko snaží prodat, dosud neuspělo. Ve hře byl i prodej letadel Bolívii, řada jejich systémů je ale americké výroby a Washington zřejmě prodej techniky "za humna" Venezuele Huga Cháveze nepovolí.

Ještě podivnější byla zakázka na nákup stíhaček JAS-39 Gripen. Vláda nejprve podepsala šedesátimiliardovou smlouvu, podle které Česko mělo stroje konsorcia BAE získat - ostatní zájemci ze soutěže odešli, protože jim přišlo, že kabinet je stejně předem rozhodnutý.

Pak vláda své rozhodnutí nečekaně zrušila a plány na nákup švédských strojů spláchly povodně v roce 2002. Nakonec si Česko čtrnáct gripenů na deset let pronajalo za dvacet miliard. Nepodařilo se sice prokázat, zda v celém tendru byla korupce, rakouská policie ale nedávno zatkla obchodníka, který s "čachry" kolem gripenů byl spojován. - čtěte Obchodník spojovaný s provizemi za gripeny šel do vazby

Nezůstalo jen u letadel. MF DNES zjistila, že na samotném generálním štábu armády vznikly v letech 2003-2007 černé fondy a z podvodně získaných 17,5 milionu korun se pořádaly opulentní večírky a rozdávaly luxusní dary. - čtěte Generální štáb měl obrovský černý fond

Odkaz k tradicím

Armáda nicméně kráčí dál, a přitom se více hlásí k tradicím a minulosti československého vojska. V roce 2006 získalo Česko jako první země na světě darem izraelský tank Merkava. Československo totiž v roce 1948 vojenskou pomocí velkou měrou přispělo k tomu, že se židovský stát ubránil přesile Arabů, kteří ho po vyhlášení nezávislosti napadli.

Lehký tank Lt vz. 35Meziválečné dny a přípravu na střet s hitlerovci, k němuž nakonec nedošlo, zase od loňského listopadu připomíná tank LT-35, vůbec jediný stroj svého druhu, který se dochoval ve stavu umožňujícím jeho zprovoznění. Česko ho získalo z muzea v americkém Aberdeenu.

Přehlídka 2008: Tanky T-72M CZNa 28. října uspořádala armáda v Praze po 23 letech přehlídku, při které se přihlásila k odkazu legionářů, kteří za vznik Československa v první světové válce bojovali. - čtěte Přehlídku uvedou legionářské prapory, které unikly rabování nacistů

Vojáci sami by ale ocenili nejspíš to, kdyby se už nikdy nestali hříčkou politiků jako například při schvalování zahraničních vojenských misí na rok 2009. "Je to na... Někteří kluci si už půjčili peníze třeba na stavbu s tím, že je splatí z peněz za misi, a teď vůbec nevědí, jestli pojedou a z čeho to zaplatí," řekl iDNES.cz v době vrcholících tahanic o zahraniční mise jeden z příslušníků 4. mechanizované brigády.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vrtulník UH-1Y Venom
Ministerstvo zahraničí USA souhlasí s prodejem vrtulníků armádě ČR

Ministerstvo zahraničí Spojených států vyslovilo souhlas se zamýšleným prodejem 12 vojenských vrtulníků UH-1Y od americké firmy Bell české armádě. V pondělí o...  celý článek

Bývalá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD.
Gajdůšková se vrací do vysoké politiky.. Lidé nepochopili naše hesla, říká

Přes volební mizérii ČSSD zažívá Alena Gajdůšková velký návrat do vysoké politiky. Bývalá senátorka přeskočila z druhého místa kandidátky ve Zlínském kraji...  celý článek

Satelitní pohled na vepřín v Letech na Písecku
Vláda oznámila cenu za vepřín v Letech, stát ho koupí za 450 milionů

Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.