Návrh rekonstrukce jízdárny v Ruzyni. | foto: Armády ČR

Armáda opraví jízdárnu, kde nacisté popravili 250 vojáků či kněží

  • 23
Armáda vybuduje pietní místo v pražské Ruzyni, kde nacisté povraždili na 250 příslušníků československé elity. Zdi, u které popravčí jednotky zastřelily vojáky, kněží či učitele, si historici všimli teprve před několika lety.

Obrovskou halou armádní jízdárny v pražské Ruzyni se rozlehne hrdé zvolání. „Ať žije Československá republika, psi, palte!“ Následuje salva dunivých výstřelů a muž stojící u zdi se skácí na zem. Je 28. října 1941. Němci právě zavraždili armádního generála Josefa Bílého - jednoho z nejvýznamnějších velitelů českého odboje.

Zeď uvnitř jízdárny, u níž byl generál spolu s desítkami českých vlastenců zabit, dodnes existuje. Dokonce se v ní dochovaly díry po kulkách. Po tři čtvrtě století zde armáda vybuduje pietní místo.

Kdo také padl u zdi

plk. gšt. Josef Malý
(† 1. 10. 1941)
Ruský legionář, naposledy velel pěšímu pluku v Jaroměři, patřil k organizátorům Obrany národa. In memoriam povýšen na brigádního generála.

plk. gšt. František Dědič
(† 1. 10. 1941)
Vysoký štábní důstojník, člen vedení Obrany národa, spoluzajišťoval radiospojení s Londýnem.

plk. gšt František Pohunek
(† 1. 10. 1941)
Legionář, profesor Vysoké školy válečné v Praze, zapojil se do budování Obrany národa. In memoriam povýšen na brigádního generála.

pplk. pěch. Ladislav Preininger
(† 1. 10. 1941)
Příslušník Roty Nazdar, roku 1938 velel pluku útočné vozby 2 ve Vyškově. Organizoval odboj v rámci Obrany národa. In memoriam povýšen na plukovníka.

pplk. děl. Josef Balabán († 3.10.1941)
armádní generál Josef Bílý († 28.10.1941)
divizní gen. Mikuláš Doležal († 1.10.1941)
brigádní gen. Oleg Svátek († 1.10.1941)
brigádní gen. Václav Šára († 1.10.1941)
divizní generál Hugo Vojta († 28.9.1941)

„V budově jsou tři popravčí zdi, které nesou stopy po vraždách duchovní a vojenské elity národa. Všechny je zrenovujeme, překryjeme sklem a u té nejzachovalejší vytvoříme pietní prostor se jmény zavražděných, který zpřístupníme veřejnosti,“ vysvětluje první zástupce náčelníka generálního štábu české armády generálporučík Jiří Baloun.

Projekt za 8,5 milionu korun by mohl být hotový za rok. V areálu prvorepublikových dělostřeleckých kasáren, která nacisté během let okupace proměnili na popraviště, bylo dle historických pramenů zavražděno bezmála 250 studentských vůdců, vojáků, novinářů či dělníků. Stalo se to po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha za pouhé čtyři měsíce mezi zářím 1941 a lednem 1942.

Přímo v jízdárně Němci stříleli jen menší skupiny, ty větší popravovali na různých místech kasáren, jako například u hliněného valu, který se však nedochoval.

Kulkami provrtané svědectví

Pozoruhodné však je, že stranou zájmu zůstaly i ty tři zmíněné popravčí zdi provrtané projektily z pušek, které historici objevili teprve před pár lety. Zkrátka nikoho nenapadlo, že je po tak dlouhé době nikdo neomítl.

V původní podobě se zachovaly vlastně jen proto, že armáda neměla peníze na rekonstrukci obrovské budovy jízdárny, kterou dlouhé roky využívala jako sklad.

„Naštěstí nikoho nenapadlo, že by jízdárnu a hlavně ta místa svědectví opravil tak, že by stopy po kulkách byly nadobro smazány. Je to jedinečné a vypovídající místo. Až tam si člověk uvědomí, k jak tragickým událostem kdysi docházelo. Někdy mi přijde líto, že k renovaci nedošlo dříve, ale důležité je, že se to teď rozjíždí,“ říká Jiří Baloun.

Vedle generála Bílého v Ruzyni zahynul například i brigádní generál Oleg Svátek, ruský legionář, velitel hraniční oblasti v Podkarpatské Rusi a jeden z organizátorů odbojové skupiny Obrana národa, další odbojář brigádní generál Václav Šára či divizní generál Hugo Vojta, během okupace mimo jiné vojenský velitel Sokola.

Ovšem před popravčí četou zde vydechl naposledy i veřejně známý hrdina podplukovník dělostřelectva Josef Balabán, významný představitel odboje a jeden z legendární skupiny Tři králové.

„Ačkoliv je objekt bývalé jízdárny uvnitř areálu fungujících kasáren, počítáme s tím, že po předchozí domluvě by si toto památné místo mohly prohlédnout i civilní osoby,“ doplňuje plukovník František Ridzák.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video