"Dnes máme opravdu velký den, jeden z nejslavnějších v historii armády. Dneškem otevírají vzdušné síly novou kapitolu," uvedl náčelník generálního štábu Pavel Štefka.
ČR se tak podle něj stala prvním členským státem NATO, jehož letectvo bude k plnění úkolů používat nadzvukový letoun čtvrté generace. Štefka připomněl, že dosud bojoví piloti využívali jen letouny sovětské výroby - od MiG-15 až po MiG-29.
"Cesta Gripenu na české nebe nebyla lehká," konstatoval ministr obrany Karel Kühnl. Pronájem letounů přirovnal k literárnímu příběhu, který měl řadu peripetií, zvratů a dramatických okamžiků, ale "skončil happyendem".
Švédská ministryně obrany Leni Björklundová označila celý projekt Jas-39 Gripen pro Českou republiku za významný krok spolupráce obou zemí. "Švédsko dodalo české armádě platformu, která se hodí ke všem bojovým úkolům," uvedla.
Ceremoniálu přihlíželi politici i vojáci
Slavnostnímu ceremoniálu na letecké základně v Čáslavi, odkud budou nové stíhačky operovat, přihlížely zhruba tři stovky čestných hostů - vojáků i politiků. Mezi nimi se objevil i bývalý premiér Stanislav Gross a jeho čerstvý nástupce Jiří Paroubek.
"Nastartovali jsme novou etapu zajištění ochrany vzdušného prostoru České republiky," řekl Paroubek.
Mezi hosty se objevili i váleční veteráni včetně legendárního letce Františka Peřiny. "Jdu se podívat na ty nové mašiny," řekl elitní stíhač z druhé světové války.
Armáda vyvrátila údajné selhání systémů
Armádní špičky dnes znovu vyvrátily zprávy o tom, že by během přeletu ze Švédska minulý týden selhaly novým letounům systémy. Ministr obrany Karel Kühnl uvedl, že záznamy po letu ukázaly drobný problém v mapě.
"Pak se ukázalo, že je vše v pořádku, ale pro jistotu se mezitím mapa přehrála," konstatoval.
Náčelník generálního štábu Pavel Štefka poznamenal, že letouny jsou vybaveny záznamovými zařízeními, která nepřetržitě monitorují všechny důležité údaje. "Během letu může dojít k odchylce, ale počítač si problém sám opraví," řekl Štefka.
Během přeletu ze Švédska podle něj přístroje ukázaly problém u jednoho ze šesti letounů. "Problém byl okamžitě odstraněn a druhý den byl letoun předán bez závad," dodal.
Jak potvrdil jeden ze zkušených pilotů Petr Mikulenka, bezpečnost letounu
ani pilota však nesrovnalosti během přeletu nijak neohrozily.
Do služby nastoupí gripeny v červnu
"Máme všechno za sebou, včetně oslav. Teď nás čeká tvrdá práce, odpoledne pokračujeme v přebírání logistického zázemí a chceme co nejdříve začít s docvičováním pilotů a technického personálu," řekl velitel 21. základny taktického letectva Jiří Verner.
Nové stíhačky nahradí dosluhující letouny MiG-21, které dosud nepřetržitě zajišťují ochranu vzdušného prostoru v rámci aliančního systému NATINEADS. Velitel vzdušných sil Ladislav Minařík naznačil, že by operačně měly nové letouny začít působit od poloviny června.
"Předpokládám, že do systému NATINEADS nasadíme dva letouny, ale je možné, že tam necháme i nějakou rezervu," řekl Minařík.
Dosud v systému kolektivní ochrany NATO působily až čtyři letouny MiG-21. "S MiGy jsme měli určité problémy s náhradními díly, jsou zastaralé a dosluhují. Proto stavíme do hotovosti více letounů," vysvětlil.
Stíhačky potřebujeme, tvrdí vojáci i politici
Pronájem letadel dlouhodobě kritizuje opozice. Pronájem považuje za neuvážený krok bez ohledu na skutečné priority armády. "Není to hračka pro vojáky, ale pro ochranu obyvatel České republiky," řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka na adresu kritiků.
Podle ministra Karla Kühnla je nadzvukový letoun "bezpochyby jediným prostředkem", který dokáže zajistit ochranu vzdušného prostoru. Letoun Jas-39 Gripen pak představuje pdle jeho slov určitý technický pokrok a patří mezi letouny takzvané čtvrté generace. "Představuje to nejlepší, co je v současnosti na trhu k dispozici," řekl Kühnl.
Štefka: Za deset let se uvidí
Nové letouny pro zabezpečení vzdušného prostoru si Česká republika pronajme od Švédska na deset let přibližně za 19,6 miliard korun. Celkem budou mít vzdušné síly k dispozici 12 stíhaček Jas-39 Gripen C a dva dvoumístné cvičné letouny s označením D. Zbývajících osm získá Česká republika do srpna.
Každý rok bude Česká republika splácet stanovenou sumu ze celkových 19,6 miliardy korun. "Jde asi o desetinu z celkové částky ročně, což odpovídá možnostem státního rozpočtu," uvedl náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva.
Možnost, že by Česká republika po desetiletém pronájmu letouny případně odkoupila, náčelník generálního štábu Pavel Štefka nevyloučil. "To je otázka, jak bude celý systém fungovat. Pokud budeme spokojeni, budeme pochopitelně pokračovat," řekl.
Ministr obrany Kühnl nastínil i smluvní ošetření v případě, že by byl některý z pronajatých letounů poškozen. "Kdyby nastal problém výrobní, ponese náklady švédská strana. Kdyby došlo k poškození například vinou pilota, poneseme náklady my," konstatoval.
