"Byla obdržena stížnost od několika uživatelů z okolí Sokolnice na rušení příjmu digitálního televizního vysílání," uvedl Jiří Caletka z tiskové služby ministerstva obrany.
Měření Českého telekomunikačního úřadu pak potvrdilo, že za rušení televizního signálu na sedmi místech může skutečně elektromagnetické pole z radiolokátoru.
Armáda v květnu spustila radar do čtyřiadvacetihodinového režimu, aby otestovala jeho spolehlivost. Kvůli stížnostem na rušení televizního signálu však v říjnu dočasně provoz zastavila do doby, než budou technické problémy odstraněny.
"Spouštění radaru je plánováno mimo hlavní vysílací časy TV a to pouze v pracovních dnech a majitelé rušených TV přijímačů o něm budou vyrozuměni cestou místních samospráv," konstatoval Caletka.
Jak dodal, výrobce radaru se předběžně zavázal, že uhradí náklady na odstranění rušení digitálního televizního vysílání u všech sedmi oprávněných stěžovatelů.
RADARY FADR (Fixed Air Defence Radar)Dřívější zastaralé radary, které armáda donedávna používala, měly i po modernizaci dosah zhruba 350 kilometrů daleko a 20 kilometrů vysoko. Nové radary typu FADR "dohlédnou" až 600 kilometrů daleko a třicet kilometrů vysoko. Navíc jsou schopny zároveň měřit azimut, vzdálenost i výšku, mají integrovaný systém rozpoznávání letících objektů a umožňují identifikaci vzdušných cílů. Obsluhu každého z radarů tvoří čtyřčlenná směna. Po zapojení do systému NATO budou obě zařízení sledovat vzdušný prostor nepřetržitě. |
Do testovacího nepřetržitého režimu chce pak armáda znovu radar zapnout v prosinci. Pokud bude testování úspěšné, měla by armáda zařízení od dodavatele definitivně převzít příští rok v srpnu.
Radar u Sokolnic je jedním ze dvou nových zařízení vybudovaných v České republice. Zatímco stavba prvního radaru u Nepolis na Královehradecku probíhala bez problémů, výstavba "bratříčka" u Sokolnic se protáhla.
Stavbu několik let komplikovaly a protahovaly soudní spory s odpůrci radaru, především z okolních obcí. Lide se obávali například škodlivého záření. Výsledky nedávného měření během testování radaru ukázaly, že záření nepřekračuje hygienické normy.
Obě zařízení, každé za zhruba půl miliardy korun, budou sloužit k ochraně vzdušného prostoru nad Českem, ale i v rámci páteřního systému NATO.
