Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Rozmazlená“ generace chce do armády. Nezvládá psychotesty ani dřinu

  18:41aktualizováno  18:41
Česká armáda chce v příštích letech výrazně rozšířit své řady, každý týden se proto o vojenskou uniformu ucházejí průměrně stovky mladých zájemců. Téměř polovina však neprojde přes lékařské či fyzické testy. Velká část z nich selhává u psychotestů. Ještě větší podíl neúspěšných žadatelů je u policie.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

„Z osmi a půl tisíce zájemců, které jsme loni zařadili do výběru, neuspělo čtyřiatřicet procent při vstupní lékařské prohlídce. A psychická nezpůsobilost je přitom hodně častou příčinou neúspěchu. Z těch, kteří postoupili dále, pak zhruba osmnáct procent nezvládlo test fyzické zdatnosti,“ potvrzuje alarmující čísla Lenka Šmerdová, náčelnice odboru doplňování personálu české armády.

„V roce 2025 má mít armáda 29 tisíc profesionálních vojáků a k tomu 5 tisíc příslušníků aktivní zálohy,“ řekl nedávno MF DNES mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek (více o náborech bezpečnostních složek čtěte zde). Je tedy otázka, zda se požadovaný počet vojáků podaří sehnat.

Nyní má resort obrany přibližně 22 tisíc vojáků ve zbrani, a to včetně příslušníků Vojenské policie a Hradní stráže. V porovnání s armádami NATO je to málo. Spolu s Kanadou, která v zahraničí tradičně uplatňuje takzvanou soft power politiku, má Česko po Lucembursku nejmenší podíl vojáků na počet obyvatel.

Ta otázka se proto přímo nabízí: podaří se armádě splnit představy vlády, když tolik mladých Čechů při náborech selhává? Ke všemu je nutné počítat s tím, že armádu ročně opustí průměrně 800 vojáků.

„Uděláme pro to maximum. Loni se nám cíl podařilo splnit. Přišlo přes osmnáct set nových vojáků a včetně těch, kteří odešli, tak vzrostl stav armády o tisícovku. Letos máme cíl přijmout dva tisíce nových vojáků z povolání. Myslím, že se nám to podaří,“ věří Šmerdová.

Adepti jsou rozmazlení a málo sportují, míní odborníci

Současná čísla vypadají nadějně, ale jistotou už jen s ohledem na vysokou „úmrtnost uchazečů“ nejsou. Týdně se přihlásí v průměru zhruba 270 zájemců. Nervozitu pak může vyvolat i předpoklad, že nynější velký zájem, způsobený hlavně obdobím „armádního půstu“, postupně opadne. Navíc posilují i další ozbrojené složky státu.

Mimo jiné i proto někteří politici navrhují, aby se zdravotní požadavky na přicházející vojáky snížily. To by se však nemělo týkat těch, kteří míří do bojových jednotek. Na změně zákona ministerstvo obrany a poslanci již pracují.

Experti si selhávání mladých lidí u psychologických a fyzických testů vysvětlují třemi hlavními důvody: rodiče děti více rozmazlují, mnohem více rodin je nefunkčních a děti zřetelně méně sportují.

Ještě hůře je na tom policie, která chce během pěti let přijmout přibližně čtyři tisíce nováčků. „Psychologickým vyšetřením neprojde průměrně více než šedesát procent uchazečů,“ dodává mluvčí policejního prezídia Ivana Nguyenová.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.