Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda myslí na veterány, nový program jim pomůže zpět do civilního života

  19:00aktualizováno  19:00
Ministerstvo obrany nastavuje novou tvář, pro vysloužilé vojáky připravuje speciální psychologicko-sociální program. Ten jim pomůže navrátit se snáze do civilního života a získat práci. Na projekt chce získat evropskou dotaci ve výši 30 milionů korun. Naostro se má rozjet začátkem dubna 2011.

Ilustrační foto. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Součástí programu má být široká škála pracovního poradenství a rekvalifikačních a jazykových kurzů. Sloužit má jak veteránům, kteří budou právě odcházet ze služebního poměru, tak již propuštěným. Důraz je přitom kladen na jejich obecnou orientaci na trhu práce.

"Vycházíme ze skutečnosti, že s délkou služby v armádě ztrácí voják přehled o některých aspektech civilního života. Chtěl bych, aby měli vojáci větší jistotu," vysvětluje cíle projektu náměstek ministra obrany Michael Hrbata.

Podle něj by program mohl podpořit v průměru 500 veteránů ročně. Ke uskutečnění projektu však Hrbata přiznává, že bude zapotřebí získat peníze. Pomoci k tomu mají dotace z Evropského sociálního fondu.

"Připravujeme žádost o dotace. Pokud v ní budeme úspěšní můžeme pro program získat až 30 milionů korun. Bude se přitom jednat o tříletý projekt," komentuje podmínky financování náměstek.

PODOBNÝ PROJEKT

Podobný projekt s názvem "Návrat veteránů do práce" se úspěšně podařilo před dvěma lety prosadit Československé legionářské obci. Po tomto úspěchu ministerstvo práce a sociálních věcí vyzvalo také resort obrany, aby realizoval rozsáhlejší projekt pro všechny válečné veterány.

Ministerstvu obrany se podařilo před dvěma lety přesvědčit Ministerstvo práce a sociálních věci, které spravuje dotační programy EU týkající se zaměstnanosti. To následně zařadilo veterány do skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením.

Impuls přišel přitom od samotných vysloužilých vojáků a občanských sdružení, které je sdružují. Ti mají v současné době k dispozici některé výhody, jež jsou vázány na délku služby v armádě. Možnosti jsou ale omezené a zdaleka se nedostane na každého, například na rekvalifikační kurz má nárok pouze voják, který odsloužil alespoň pět let.

"Nemůžeme uspokojit všechny žadatele. To je dáno jednak finančními možnostmi resortu a také nabídkou rekvalifikačních kurzů. Kurzy nemusí vyhovovat každému" uvedl Hrbata. Zmíněný projekt podle něj na rozdíl od současnosti nabídne větší flexibilitu.

"MANŽELSKÁ PORADNA"

Zajímavá je i skutečnost, že zhruba 16 % válečných veteránů mimo služební poměr by uvítalo psychologickou pomoc, zejména při řešení závislostí a problémů v partnerských vztazích.

Resort obrany vychází z analýzy, kterou si nechalo záměrně k tomuto účelu zpracovat. Z výsledků vyplývá, že celá třetina dotázaných měla problém s uplatněním na trhu práce. Pomoc s pracovním uplatněním by ale uvítaly dvě třetiny válečných veteránů. Stávající systém pomoci pro novodobé válečné veterány po skončení služebního přitom většinou považují za nedostatečný.

Komunikace vázne, armáda zřídí nové pracovní stanice

Mezi vojáky i civilním personálem na ministerstvu obrany panuje nejistota, která je spojována s chystanými úsporami mandatorních výdajů. Většina vojáků i zaměstnanců se obává, že co nevidět se bude propouštět a škrty dopadnou i na platy, příplatky a různé sociální výhody.

Armáda se tak rozhodla vyslyšet hlasy, které se ozývají čím dál hlasitěji a to dokonce i přes různá internetová diskuzní fóra. "Nejvíce nespokojených hlasů zaznívá z řad vojsk a zabezpečovacích součástí. Vadí jim, že informace o připravovaných věcech na resortu obrany se k nim dostává jako k úplně posledním," vysvětluje problémy v komunikaci na nižších stupních ředitel personální sekce Vladimír Karaffa.

Podle něj je také potřeba u vojáků překonat pocit, že u přímých nadřízených neexistuje dovolání a že standardní služební cestou nelze ničeho dosáhnout.

K tomu má pomoci zmodernizování dostupných informačních systémů. "Rádi bychom využili možnosti u útvarů dostupných informačních systémů k tomu, aby se každý zájemce, bez ohledu na postavení a funkci, mohl nejen informovat o svých právech a náležitostech, ale aby mohl zaslat dotaz odborníkům v oblasti personalistiky, platové problematiky, sociálního zabezpečení nebo aby se k těmto otázkám mohl vyjádřit v diskusi," vysvětlil cíle nového projektu Karaffa.

Projekt počítá s využitím celoarmádní datové sítě. K té má ovšem v současné době přístup jen malý počet lidí. Ministerstvo obrany proto chce přijmout opatření, které zřídí samostatné pracovní stanice. Ty pak budou přístupné každému zájemci.

"Uvažujeme, že na stanicích by byla k dispozici i aplikace na podporu připravovaného "kariérního řádu", kde by každý voják získal informace o možnostech a podmínkách svého kariérního vývoje," doplnil funkci pracovních stanic Hrbata. Nový kariérní řád má být hotov do konce roku a předložen v rámci jedné z kapitol Bílé knihy. (více o novém kariérním řádu čtěte zde). Hrbata zároveň dodává, že náklady na uskutečnění tohoto projektu budou minimální a nebude zapotřebí ho podpořit ani dodatečným zvýšením personálu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jihlava
100 POHLEDŮ: Baráčky v Jihlavě jak lepidlem k sobě přilepené

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Prezident Miloš Zeman a jeho žena Ivana volili v Praze na Lužinách v ZŠ...
Volil jsem Čecha, řekl Zeman. Šanci dá tomu, kdo dostane nejvíc hlasů

Prezident Miloš Zeman volil v pátek v podvečer spolu se svou ženou Ivanou v Praze na Lužinách. „Volil jsem Čecha," řekl prezident poté, co odvolil. Možná i...  celý článek

Volební superdebata iDNES.cz a MF DNES v pražském hotelu InterContinental. (10....
ANALÝZA: Kudy se Česko může vydat, až rozhodnou voliči

Už teď je pravděpodobné, že změť různých názorů zaznívajících z Poslanecké sněmovny bude po volbách ještě o něco pestřejší než dosud a že ve Sněmovně může být...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.