"Kdybychom brali normy striktně, nastal by nám velký problém. Proto jsme museli slevit," přiznává šéf generálního štábu Pavel Štefka.
Rovněž zástupce ředitelství pro nábor a profesionalizaci Luděk Švehlík z ministerstva obrany říká, že kondice mladých lidí je "nejrizikovějším momentem rozbíhající se profesionalizace".
Například shyby na hrazdě jsou pro zájemce o službu v armádě (je jich 10 000) nepřekonatelnou překážkou. "Mladí lidé jsou dnes vysocí, štíhlí, ale také velmi křehcí. Když někdo udělá tři shyby, bereme to málem jako zázrak." V pravidlech pro přijetí je přitom potřeba provést shybů pět. Stejné je to i s lehy-sedy. Místo 37 jich stačí 33 a běh v terénu nahrazuje rotoped.
Aby armáda nezkolabovala, přijímá nyní i ty, které nedávno kvůli fyzické ochablosti nekompromisně odmítala. Posílá je však do kurzů, v nichž - jak říká Štefka - dostanou do těla, a pak se prý uvidí, co dál. "Trochu je potrápíme. Většina z nich pak testy určitě zvládne."
Přednostu kliniky tělovýchovného lékařství motolské nemocnice Jiřího Radvanského bídná kondice mládeže nepřekvapuje: "Je to trend. Pohybujeme se stále méně. Důležité ale je, aby tihle 'osádlení hroši' dostali šanci něco se svým tělem pod dohledem odborníků udělat. To je od armády správný krok."
Švehlík tvrdí, že tříměsíční dril "vyždímá" z uchazeče o vojenské řemeslo například i těch pět požadovaných shybů na hrazdě. "A pokud by je ani pak neudělal, tak se s ním rozloučíme." Podobné úlitby se podle Švehlíka osvědčily i v US Army či Bundeswehru.
