Po tomto datu smlouva neplatí a Česko se musí s Ruskem dohodnout na jiné formě splátky.
Což může trvat další roky. Jeden krach přitom už "zbrojní splátka" Rusů utrpěla. Ti se totiž ještě s vládou Miloše Zemana dohodli, že dodají Česku tři obří přepravní letouny An-70.
Po několikaletém lavírování však Rusové oznámili, že nejsou schopni stroje do konce roku 2006 vyrobit. "Natahovali nás s tím projektem dva roky a ten čas nyní velmi schází," říká ekonomický náměstek ministra obrany Jan Dzvoník.
Rovněž další náměstek ministra, Jaroslav Kopřiva, který minulý týden v Moskvě domlouval zbrojní dodávky Česku, přiznává, že je pod velkým tlakem ubývajícího času.
"Další půlrok byl utracen i při projednávání dodávky jiných obřích letadel, Il-76, při němž se ukázalo, že nesplňují naše požadavky. Navíc ani tyto typy by nám Rusové nedodali včas," tvrdí Kopřiva.
Praha nakonec usmlouvala kompromis: Rusové by měli do konce roku 2006 dodat 18 dopravních (Mi-17) a jedenáct bitevních (Mi-24) vrtulníků za 180 milionů dolarů. Ani ony se však nevyrábějí z týdne na týden. "Naopak - trvá to dva roky. Chtějí-li nám je tedy Rusové dodat, mají to tak tak," tvrdí jeden český letecký expert.
Kopřiva nezastírá, že i jednání o vrtulnících jsou komplikovaná: "Ale snažíme se to rychle uzavřít, abychom to stihli. Rusko třeba vyžaduje svůj podíl na modernizaci vrtulníků a také právo veta při jejich prodeji. Na tom se zatím nemůžeme dohodnout," přiznává Kopřiva.
První stroje mohou podle něj přijít už letos. Rusové je prý mají na skladě. Již zmíněný odborník připomíná nedávný skandál, kdy Rusové přivezli opotřebované vrtulníky. Nýty na podlaze kabiny byly zbroušené od bot, což se nestane ani za rok provozu. Praha dodávku reklamovala. "Už se to nebude opakovat," dušuje se Kopřiva.
