Všechna ministerstva teď hledají úspory, a tak se škrty mohou dotknout i Centra biologické ochrany. V prázdné nemocnici bez pacientů je stále lékařský i pomocný personál, což stojí nemálo peněz. Jenže rušit ho nikdo nechce.
NEMOCNICE MÁ BOJOVAT PROTI EBOLENemocnice je vybavená pro zásah označovaný jako BSL 3 a BSL 4 Zkratka pochází z anglického Biological Safety Level neboli Stupně biologického rizika. Spadají sem nákazy, které mohou vyvolat těžké onemocnění, představují významné riziko pro zdravotníky a mohou se dál rozšířit. Zatímco na kategorii BSL 3 existuje alespoň částečná léčba, do BSL 4 už spadají nákazy, které vyléčit nejdou. Mezi původce zařazené do BSL 3 patří například korejská hemoragická horečka, tyfus, HIV, tuberkulóza nebo anthrax. Do BSL 4 spadá SARS, lassa, variola nebo ebola. |
Zařízení z doby Varšavské smlouvy stát vylepšil po 11. září
Centrum biologické ochrany začala armáda budovat v roce 2001. Tehdy daly události kolem 11. září věci do pohybu a do bývalého objektu Varšavské smlouvy ze sedmdesátých let v letech 2003 až 2007 nateklo kolem jedné miliardy a dvou set milionů korun.
Armáda přitom údaje o nákladech na zřízení nemocnice nechtěla zveřejnit.
"Náklady na vybudování Centra biologické ochrany a náklady na jeho provoz odpovídají finanční náročnosti srovnatelných základen v jiných zemích," zněla nejdříve odpověď z tiskové a informační služby ministerstva obrany.
Nakonec ale ministerstvo uvedlo, že pořizovací náklady v letech 2003 až 2007 byly 1,2 miliardy korun a roční provozní náklady činí 126 milionů korun. To ale někteří lidé zpochybňují.
"Vždyť tam pracuje stovka lidí. A jenom smlouva s jednou soukromou firmou zněla na 207 milionů korun," řekl bývalý zaměstnanec, který nechce zveřejnit své jméno.
Jediné využití: vojáci z misí tam byli na vyšetření
Ať tak či tak, jedná se o nemalou sumu, vzhledem k tomu, že v Centru za celou dobu nebyl ani jeden pacient. Jediné využití nemocnice našla při návratu českých vojáků ze zahraničních misí, kteří zde byli několik dní na vyšetření a pozorování.
Nemocnice má zejména přijímat pacienty s vysoce rizikovými onemocněními, jejichž léčba vyžaduje technické vybavení, která jsou odborně označována jako agens BSL 3 a BSL 4.
Povinnost přijmout takové pacienty není sice nijak striktně dána, ale existují určité smlouvy s některými zeměmi NATO, že by tito pacienti byli hospitalizováni právě v Těchoníně.
"Pokud by se stalo, že v některé ze zemí, se kterou je uzavřena rámcová dohoda, bude takovýto pacient, je pravděpodobné, že bude umístěn v zařízení v Těchoníně. Každý takový případ ale bude řešen individuálně," uvedla Jana Zechmeisterová z tiskové a informační služby ministerstva obrany.
Zařízení přitom nemá smlouvy se zdravotními pojišťovnami, a pokud by se takový případ vyskytl, byla by hospitalizace hrazena ze státního rozpočtu.
Nákazy se nebojíme, říkají místní
Přestože se v Těchoníně může v kteroukoliv denní či noční hodinu objevit pacient s nebezpečnou a nakažlivou nemocí, místním lidem přítomnost armádního objektu nijak nevadí. Už se s ní dávno sžili.
"Zvykli jsme si už v sedmdesátých letech, kdy tady byla podobná nemocnice. Z nějaké nákazy strach nemáme," řekl jeden z místních lidí, který nechtěl zveřejnit jméno.
Těchonín v Orlických horách. |
Lidé z okolí o objektu nemluví jinak ochotně. Řada z nich tam našla zaměstnání. Na parkovišti pro civilní zaměstnance stojí desítky aut a přes ostnatý drát je uvnitř areálu vidět, že tam skutečně pracují převážně lidé mimo armádu.
To potvrzuje starostka Těchonína Jana Jentschková. "Jsme si vědomi, co tady máme. Ale řada lidí tady našla zaměstnání, třeba při údržbě zeleně," řekla.
Podle ní si lidé na přítomnost nemocnice bez pacientů zvykli. "Už jsme se s tím sžili. Ale je pravda, že nevíme, co by se dělo, kdyby nastala situace, že by sem začali vozit pacienty," dodala starostka.
