Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda chystá na hybridní válku jednotku s bojovým komandem

  15:54aktualizováno  15:54
Česká armáda sestavuje speciální jednotku, jejíž součástí bude bojové komando. Reaguje tím na nové hrozby spojené například s takzvanou hybridní válkou. Část jednotky, která má začít fungovat v roce 2017, se zaměří na informační a psychologické operace. Informovala o tom mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

„Současné komplexní bezpečnostní prostředí vyznačující se často nepřehlednými, až hybridními způsoby vedení boje vyžaduje od Armády ČR schopnost adaptovat se, připravovat se a reagovat na nové hrozby,“ poznamenala Růžičková.

Speciální síly proto podle ní na tento trend reagují „zapojením nových, podpůrných jednotek do své sestavy“. Úkolem jednotky bude spolupracovat a doplňovat vojáky 601. skupiny speciálních sil, a to především při ofenzivních akcích.

Hybridní válka

Hybridní válkou je označováno použití tradičních prostředků vedení války s nekonvenčními technikami, které doplňují třeba psychologické operace a kybernetické útoky. Za hybridní válku se považuje zejména postup Ruska na Ukrajině (více čtěte zde).

Chystaný Útvar podpory speciálních operací (ÚPSO) se bude skládat z bojové jednotky typu komanda o velikosti roty a z části zaměřené na informační a psychologické operace.

„Tento druhý významný prvek ÚPSO bude organizován na základě potřeby být připraven čelit hrozbám vyplývajícím z provádění nepřátelsky cílených informačních a psychologických aktivit,“ poznamenala Růžičková. Úkolem jejich členů bude pro armádu analyzovat, plánovat a koordinovat vlastní vojenské informační operace.

Jednotka, která bude sídlit v Olomouci, má být připravená k nasazení od začátku roku 2017. Plného stavu, který je plánován na 200 lidí, má dosáhnout přibližně za pět let.

Armáda na přelomu května a června pořádá první výběrové řízení. Zájemci musí mít minimálně střední vzdělání bez maturity a hodnost od desátníka po rotného. Adepti projdou testy fyzické zdatnosti a psychotesty. Musí třeba uplavat 300 metrů do sedmi minut, za 12 minut uběhnout nejméně tři kilometry nebo za půl minuty udělat 32 kliků.

Pokud uchazeči projdou prvním kolem výběru, čeká je čtyřdenní výběrové řízení ve vojenském prostoru. Součástí jsou vytrvalostní běhy, dálkové pochody a silová cvičení, které mají prověřit, nakolik je zájemce schopný řešit krizové situace při enormní fyzické zátěži.

Ministerstvo plánuje nákup pandurů, radarů i munice

Ministerstvo obrany letos plánuje nakoupit desítky obrněných vozidel včetně 20 pandurů, radary nebo munici. Zadá také servis vrtulníků Sokol nebo letadel L-410. Vyplývá to z dokumentu, který ve středu projedná vláda. Zakázky dosáhnou řádu několika miliard korun.

ČR a Slovensko se dohodly na společné ochraně nebe

Česká a slovenská vláda se domluvily na společné ochraně vzdušného prostoru. Smlouva má být sjednána v nejbližším možném termínu. V budoucnosti by se mohly do projektu zapojit i další sousední země. Vyplývá to ze společného prohlášení předsedů vlád Bohuslava Sobotky a Roberta Fica. Oba premiéři ho podepsali po úterním společném zasedání kabinetů ve Valticích.

Mluvčí obrany Petr Medek upozornil, že zakázky by měly být sice vypsány letos, platby za ně ale nastanou až v příštích letech.

Jednou z největších by mělo být pořízení dalších kolových obrněných transportérů. Ve třetím čtvrtletí by měla být vyhlášena zakázka na nákup 20 pandurů včetně logistického zabezpečení a školení. Z nich šest bude velitelsko-štábních a 14 spojovacích. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva by vozidla měla stát 1,3 miliardy korun, přičemž dodávky předpokládá v letech 2018 až 2020. Ve výzbroji již má armáda 107 pandurů za 14,4 miliardy korun. Jejich nákup provázelo podezření z korupce.

Koncem roku armáda plánuje vypsat také tendr na dalších 42 obrněnců na podvozcích firmy Tatra. Opět šest z nich by mělo být velitelsko-štábních, zbytek spojovacích. Podle dokumentu není zatím jasné, zda by šlo o vozidla Titus nebo Vega. Ministerstvo předpokládá, že stroje bude platit v letech 2019 až 2023. Vybavena jimi by měla být sedmá obrněná brigáda.

Další výraznou zakázkou bude nákup radarů. V nejbližších měsících by měla být vyhlášena první etapa mobilních 3D radiolokátorů typu MADR. Armáda jich plánuje nakoupit deset za asi 3,5 miliardy. Původně si je chtělo Česko pořídit s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky, ze spolupráce ale sešlo. Současné radary ještě sovětské výroby jsou podle vojáků za svou životností. 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.