Naposledy byl v Centru biologické ochrany v karanténě před několika týdny pacient s podezřením na ebolu. O budoucnosti budovy se mělo rozhodnout nejdřív v létě, pak na podzim a nakonec tento týden. I tento termín Bezpečnostní rada státu však odložila, na konec února.
"Jde o unikátní zařízení, nechceme to rozhodovat sami," říká mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Slovo unikátní je na místě. Žádné jiné takto moderní zařízení sloužící jak pro výzkum, tak jako ochrana obyvatelstva před biologickým nebezpečím, jako je SARS, antrax, pravé neštovice či ebola, v Evropě není. Areál je srovnatelný s americkým centrem Maryland Fort Detrick.
O výstavbě českého centra se rozhodlo po pádu newyorských dvojčat před jedenácti lety. V době, kdy vládl světu strach z biologických teroristických útoků. V Česku navíc byly "v módě" antraxové obálky. Teď se řeší, co s areálem dál.
Fotogalerie |
Variant není podle ministerstva obrany mnoho: zavřít, prodat nebo najít nějakou jinou instituci, která by přispívala na provoz. Jenže k takové spolupráci se nikdo nehlásí. A ani s uzavřením areálu by to nebylo jednoduché. Česko se zavázalo, že bude pro NATO plnit úkoly biologické ochrany v evropském teritoriu. A bez Těchonína své závazky jen stěží dodrží.
Využít centrum pro běžné pacienty je také prakticky nemožné, není se tedy čemu divit, že o ně nejeví zájem ani resort zdravotnictví.
"S hlavním hygienikem armády jsem se o Těchoníně bavil, ale to zařízení nemá status nemocnice. Jeho využití pro civilní obyvatelstvo, s výjimkou toho, že se tam jezdí školit lékaři z infekčních klinik, si netroufám posoudit," říká hlavní hygienik Vladimír Valenta. Ministerstvo zdravotnictví beztak tvrdí, že na provoz objektu nemá peníze.
Ministryně obrany Karolína Peake v úterý potvrdila, že hodlá do Orlických hor vyjet a navrhnout řešení. Hovoří přitom o tom, že by se areál mohl víc otevřít vědcům a výzkumníkům.
