Kromě odpůrce radaru na našem území Josefa Vondráška, starosty Rožmitálu pod Třemšínem, jsou v komisi také představitelé šesti ministerstev a náměstci hejtmanů Plzeňského a Středočeského kraje. - více zde
"Budu prosazovat změnu chování armády a naprosté záruky zdravotní nezávadnosti radaru," říká rezolutně starosta Pavel Čížek.
Kdo Vás do pozice nominoval? Byl ještě jiný kandidát?
Na zástupcích do komise za Plzeňský kraj jsme se dohodli na setkání starostů ve Strašicích. Jiný kandidát nebyl. Jako případný druhý zástupce byl zvolen pan Neoral, starosta Obce Trokavec.
Musel jste členství v komisi zvažovat?
Zpočátku jsem nebyl příliš nadšen, ale protože jsem na neslučitelnost hi-tech zařízení jako je radar a zcela zanedbaných obcí s nulovou infrastrukturou upozorňoval naši vládu již v dubnu, řekl jsem si, že bych měl v dialogu o konkrétních potřebách pokračovat.
Co si od této komise slibujete? Jaký by měl být její přínos pro region?
Tím základním je to, že vláda musí infrastrukturu v případné blízkosti radaru řešit tak jako tak. Myslím tím zejména vesnice Míšov, Teslíny, Borovno, Hořice a Číčov. Ve spolupráci s obcemi to pro ni bude výhodnější. V širším okolí Brd jde o to pomoci nastartovat rozvoj obcí postižených buď odlehlostí a uzavřením vojenským prostorem, nebo obcí, které se v minulosti přizpůsobovaly vojenským potřebám - například Strašice, Rožmitál, které armáda po zrušení kasáren prostě nechala být. Mojí představou je, že by potřeby regionu zejména v infrastruktuře měl definovat nějaký plán, či rozvojový program zadaný vládou. Velmi budu prosazovat změnu chování armády.
Vadí Vám chování armády?
Armáda za první republiky dokázala žít a cvičit vedle obcí, které byly přímo v prostoru. Až totalitní nacismus lidi vystěhoval a prostor uzavřel. Totalitní komunismus dokonce vesnice uvnitř prostoru zbořil. Dnes nevidím důvod, proč by měl být stálý zákaz vstupu do celého obrovského území prostoru. Budu požadovat, aby kolem případného radaru byly definovány oblasti, které budou oplocené a nepřístupné, ale do všech okrajových oblastí u obcí aby byl možný pěší a cyklistický přístup.
Nemyslíte, že Komise pro rozvoj Brdska a slíbené miliony od vlády jsou jen jakousi úlitbou? Jinými slovy, že vám vláda slíbí peníze a bude od vás čekat, že budete všechny přesvědčovat o užitečnosti radaru v Brdech?
Určitě ne, ve Spáleném Poříčí vystupujeme stále stejně. Naše město jasně požadovalo a požaduje od vlády naprosté záruky zdravotní nezávadnosti - tady naplno cítíme odpovědnost za občany naší oblasti. Dále jsme požadovali posouzení vlivu na přírodu Brd. Prosazovali jsme posunutí radaru dále do vojenského prostoru. V této otázce jsme bohužel prohráli se zájmy armády. Vyhrálo dělostřelectvo.
Na druhé straně naše zastupitelstvo nikdy neřeklo, že nechce radar v České republice. Otázky vnější bezpečnosti státu jsou natolik zásadní, že je může rozhodovat pouze stát, čili vláda a parlament. Obrana státu je natolik vážnou věcí, že by se nikdy neměla stát předmětem krátkodobých stranických zájmů, spekulací a boje o nějaké to momentální procentíčko preferencí. Naše zastupitelstvo prostě bude respektovat rozhodnutí parlamentu, ať je jakékoliv.
Nevadila by Vám přítomnost amerických vojáků v Brdech?
Já osobně nemám problém ani s přítomností nějakých 100 až 150 amerických vojáků, budou-li se řídit našimi zákony. Je to něco diametrálně odlišného od vnucené přítomnosti sovětských vojáků po vojenském obsazení státu v roce 1968.
Podle informací vlády má do Brd přitéct zhruba miliarda korun. Kam potřebujete v Poříčí nejvíce investovat?
Stojím střízlivě na zemi. Domnívám se, že půjde o celkový objem peněz do regionu. To znamená včetně investic státních, krajských, evropských atd. Kdybychom takto uvažovali zpětně, také bychom mohli říci, že ona ohromně znějící miliarda se v regionu, který zasahuje do dvou krajů, proinvestovala např. za minulých 5, 6 nebo 8 let. Zásadní bude, kolik peněz půjde přímo na investice, které potřebují občané obcí mimo běžně schválené zdroje. A tady se mluví spíše o objemech o jeden řád nižších.
