Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egyptský puč spustila „špinavá aliance“ a naštvání lidí, říká politolog

  0:25aktualizováno  0:25
Náměstí Tahrír je plné demonstrantů, kteří volají po svržení vlády. Situace jako vystřižená z předloňských novin má však letos změnu v zápletce. Ten, koho nyní armáda svrhla, je egyptský prezident, kterého si lidé sami před rokem zvolili. "Dosazení prezidenta jen na doporučení generála bez legitimity vzešlé z voleb tvoří nebezpečný precedent," říká v rozhovoru pro iDNES.cz odborník na Blízký východ Šádí Shanaáh.

Śéf ozbrojených sil Egypta, Abdul Fatáh sl-Sisí | foto: Reuters

Předpokládáte, že bude konflikt dále eskalovat, nebo zásah armády situaci zklidní?
Muslimské bratrstvo (MB) vyzvalo své stoupence k nenásilnému odporu. Záleží na tom, jak armáda naloží s jejich špičkami. Pokud opravdu byli uvězněni a budou se pronásledovat jejich stoupenci, tak je riziko eskalace podstatně vyšší, než kdyby armáda tyto lidi propustila na základě dohody.

Myslíte, že by mohla situace dojít až k popravě Mursího a jeho spolupracovníků?
Myslím, že takové riziko není. Členové MB byli zatýkání už mnohokrát. Tato situace jim tak není neznámá. Nyní je však rozdíl v tom, že neputují do vězení jako představitelé podzemního hnutí, ale jako legitimní představitelé zvolení ve svobodných volbách.

Šádí Shanaáh, M. Phil.

- syn Češky a Palestince studoval mezinárodní vztahy v Londýně, New Yorku, studium završil na univerzitě v Cambridge.

- v minulých letech pracoval na v Senátu ČR, na Ministerstvu zahraničí ČR, v Evropské komisi a jako poradce bývalého ministra školství Ondřeje Lišky.

- od roku 2011 pracuje pro analytické centrum Glopolis, kde koordinuje projekt Česko hledá budoucnost. Založil nevládní organizaci Insaan: Česko-arabské centrum kulturního dialogu.

Zdroj: shanaáh.eu

Pokud se zatýkají legitimní představitelé státu, můžeme ještě mluvit o svržení diktátora, nebo už jde o vojenský puč?
Mělo by se to nazývat vojenským převratem, protože podle všech definicí, které jsou dohledatelné, situace atributy puče splňuje. Postupovalo se mimo legislativní rámec a prezidenta Mursího přitom nemůžeme označit za autoritáře ani diktátora.

Američané se zdráhají tohle slovo použít, protože by to pro ně mělo dopady. Například nemohou do států, kde proběhl vojenský puč, posílat finanční pomoc, přičemž Egypt se počítá mezi státy, kam jejich finanční pomoc běžně putuje. 

Ve čtvrtek byl do prezidentského křesla dosazen šéf ústavního soudu Adlí Mansúr. Má vůbec legitimitu a moc vést Egypťany nebo je jen loutkou v rukách armády, potažmo šéfa armády generála Abdula Fataha Al-Sisiho?
Tahle situace je nestandardní a současný prozatímní prezident potřebuje legitimitu teprve získat. V očích podporovatelů MB však legitimní asi nikdy nebude, a tak bude země rozpolcená.  

Co z takové situace může vzniknout? 
Takové jednání zakládá nebezpečný precendens, kdy v čele státu je muž, který není legitimní pro všechny Egypťany. Až se za pár měsíců ukáže, že tahle vláda nedokáže řešit problémy, kvůli kterým lidé také protestují, tak co potom? Zase se to prohodí, zase armáda dosadí někoho jiného...

Má tedy Mansúr vůbec v rukou moc, nebo je jen loutkou armády?
Má v rukou moc, ale získat ji mohl jen prostřednictvím armády. Generál Al-Sisi sice asi nebude v popředí kamer a nebude na veřejnosti o ničem rozhodovat, ale bude mít obrovský vliv v zákulisí. Věřím, že už před převratem se dohodly špičky armády a opozice o budoucím plánu. Pokud se nový prezident bude držet stanovené linky, tak bude mít pravomoci.  

Krize v Egyptě

Co mohlo způsobit jako rozbuška protestů?
Ta situace se začala tvořit už v listopadu, kdy prezident Mursí vyhlásil prezidentské dekrety a snažil se nárokovat si větší moc. Od ledna se začaly sbírat hlasy pro petici k sesazení Mursího. Došlo ke "špinavé alianci" mladých revolucionářů, armády a zbytku příznivců Mubarakova režimu, kteří jsou normálně nepřátelé, ale teď se spojili pro společnou věc.

Když se k tomu přidala masa lidí, kteří nejsou pro žádnou stranu, ale jsou znechucení ekonomickou situací, tak petice najednou generovala miliony podpisů. Potom už chybělo jen datum a jako takové posloužilo výročí jednoho roku vlády prezidenta Mursího. 

Jakou pozici má nyní Muslimské bratrstvo?
Zaleží na tom, jak dopadnou volby. Kdyby proběhly brzy, tak by MB dosáhlo pravděpodobně stále dobrého výsledku. Pořád je to největší politická organizace v zemi, zatímco opoziční strany si vzájemně berou voliče. Pokud ovšem dojde ke koalici opozičních stran, tak by mohly MB porazit. Osobně si ale nemyslím, že volby budou brzo, spíš někdy v roce 2014. 

Fotogalerie

Muslimské bratrstvo teď po převratu radikalizovalo svou rétoriku. Je možné, že by spolupracovali s konzervativními saláfisty An-Núr?
Teď jde o vytvoření ústavy a na tom si myslím, že spolupracovat budou. Koneckonců jsou to obě islamistické strany a chtějí podobnou ústavu s odkazy na korán. Je ovšem možné, že MB bude ústavodárné shromáždění bojkotovat a ústava, která tak vznikne, vůbec nebude legitimní. 

Co se týká voleb do poslanecké sněmovny, tak tam půjdou obě islamistické strany jako konkurenti. An-Núr se nyní snaží manévrovat do pozice hlavní islamistické strany v Egyptě a chce odsunout MB na okraj. Pokud by tedy do voleb vytvářeli koalici, spíše bych předpokládal, že se spojí s jinými menšími saláfistickými organizacemi. 

Problémy Egypta mohou ovlivnit stabilitu celého regionu. Prezident válčící Sýrie Bašár Asad již vyjádřil egyptské armádě podporu. Myslíte, že zůstane u slovní podpory, nebo by se mohl konflikt regionalizovat?
Události v Egyptě zatím v Egyptě zůstanou. Bašár Asad má sice důvod mít radost, protože Mursí podporoval syrské povstalce, tudíž se může domnívat, že tlak Egypta povolí, ale víc bych neočekával. 

Změna režimu v Egyptě. Armáda zbavila Mursího moci








Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.