Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Golfský proud nese plastový odpad k Arktidě, pobřeží hyzdí víčka i sítě

  19:26aktualizováno  19:26
Plastový odpad v mořích a oceánech se v posledních letech stává velkým problémem i v řídce obydlených oblastech. Nizozemští vědci nyní objevili velké množství takového odpadu v arktických oblastech. Golfský proud sem zanesl plastové lahve i materiál z rybářských lodí.

Výzkumníci našli na pobřeží Špicberků a vulkanického ostrova Jan Mayen velké množství plastového odpadu. | foto: Wageningen Economic Research

Výzkumný tým z nizozemského institutu Wageningen Economic Research strávil uplynulé týdny na šesti místech pobřeží Špicberků a vulkanického ostrova Jan Mayen. V průměru zde nalezl 876 viditelných kousků odpadu na sto metrech pobřeží, na Jan Mayem pak 575 kusů.

V oceánech bude v roce 2050 víc odpadu než ryb, varuje nadace

O arktické expedici vědci píší obsáhlý blog. V jednom z textů upozorňují, že jejich pátrání opomíjí takzvané mikroplasty, kterých může být ve zkoumané oblasti velké množství.

„Když odpad doputuje k Arktidě, je pravidlem, že zde také zůstane,“ sdělil serveru The Guardian Wouter Jan Strietman, jeden ze členů týmu. „Proto se v Arktidě odpad každým rokem hromadí,“ dodává.

Výsledkem je, že se moře okolo Špicberků stává pomyslnou výlevkou Golfského proudu. Ten vzniká v Mexickém zálivu. Je silný a relativně teplý, teče podél východního pobřeží Severní Ameriky. U Newfoundlandu se stáčí a směřuje přes Atlantský oceán, kde se dělí na severní a jižní větev. Severní větev nese odpad směrem k Arktidě. Jedna ze studií v minulosti ukázala, že například z Británie putuje odpad do zdejších vod až dva roky.

Schéma ukazuje směr Golfského proudu

Schéma ukazuje směr Golfského proudu

Rybářský odpad a plastová víčka

Cílem expedice bylo identifikovat původ plastového odpadu za polárním kruhem. „O původu tohoto odpadu jsme toho příliš nevěděli. Pokud s tímto problémem chceme něco dělat, bez zjištění zdroje to nepůjde,“ vysvětluje Strietman. Identifikace však byla obtížná.

Milovníci plodů moře snědí tisíce plastových mikročástic ročně, tvrdí vědci

Více než polovina odpadu byla příliš malá na to, aby bylo možné přesně identifikovat jeho původ. Asi dvanáct procent však tvořily sítě, lana a bóje z rybářských lodí. Výzkumníci našli také velké množství speciální plastové pásky, kterými rybáři upevňují klece k plavidlům. Strietman se nyní snaží oslovit rybáře a apeluje, aby více dbali na nakládání s odpadem.

Znečištění však nepřichází pouze od rybářů. Asi osm procent nalezeného odpadu tvořila plastová víčka. Další odpad prokazatelně pocházel z ústřicových farem na jihu Evropy. „Dopad celé situace jsem naplno pocítil ve chvíli, kdy jsem pozoroval mrože a před nimi se válel plastový odpad. Člověk okamžitě viděl, jaký má odpad vliv na zdejší přírodu,“ popsal Strietman.

Za uplynulá desetiletí do Arktidy doputovala podle dosavadního zkoumání asi tuna plastového odpadu. Změny klimatu v posledních letech tento zamrzlý odpad postupně uvolňují, čímž se situace pro místní faunu ještě zhoršuje. Některá zvířata uhynou po tom, co se zamotají do rybářských sítí, jiná na následky pozření plastového odpadu.

Plastová zhouba moří a oceánů

Přímo na hladině světového vodstva plave podle statistik ochránců přírody bezmála 270 tisíc tun plastového odpadu. Z 5,25 bilionu kusů jich 92 procent tvoří jen části původních předmětů. Znečištění životního prostředí odpadky zaznamenala organizace 5 Gyres Institute v různých koncentracích ve všech oceánech.

Výzkumníci našli na pobřeží Špicberků a vulkanického ostrova Jan Mayen velké...

Velkým problémem jsou v posledních letech mikroplasty. Jde o malé plastové částice menší než jeden milimetr. Pochází z celé řady zdrojů. Nejčastěji jsou součástí kosmetiky a oblečení, používají se také v průmyslové výrobě.

Panenský atol zavalily tuny odpadků, připluly až z Německa či Kanady

Dělí se na dvě skupiny. Primární mikroplasty jsou uměle vyráběné a využívají se například ve výše zmíněné kosmetice. Sekundární mikroplasty vznikají rozpadem většího plastového odpadu, který se dostává do moří a oceánů.

Výjimkou není ani Středozemní moře. Jak ukázal průzkum španělských vědců z roku 2015, na hladině zde plave až tisíc tun nejrůznějšího plastového materiálu, zejména části lahví, tašek a jiných obalů, Plasty ochránci životního prostředí nacházejí běžně také v žaludcích ryb, ptáků, želv a velryb.

Velkou mediální pozornost vzbudila v květnu studie vědců z University of Tasmania. Ti zjistili, že kdysi panenský Hendersonův ostrov v Tichém oceánu je zavalen odpadky. Na ostrově se nachází bezmála 18 tun plastového odpadu. Celkem se jedná o 38 milionů kousků. Hendersonův ostrov je přitom na seznamu chráněných území UNESCO a je jedním z posledních atolů, jejichž biotop nebyl až donedávna zasažen lidskou činností (celou studii najdete zde).

Špicberky (červeně)  a Jan Mayen (modře) se nacházejí hluboko za polárním kruhem

Špicberky (červeně) a Jan Mayen (modře) se nacházejí hluboko za polárním kruhem

Autor:






Hlavní zprávy

Šaty a sukně do 350,-
Šaty a sukně do 350,-

Udělejte si radost bez výčitek.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.