Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Argentinský žalobce obvinil prezidentku z krytí teroru, našli ho mrtvého

  17:37aktualizováno  17:37
Argentina řeší smrt státního zástupce Alberta Nismana, který nedávno obvinil prezidentku Cristinu Fernándezovou z krytí pachatelů dvacet let starého útoku na židovské centrum. V neděli ho mrtvého našla jeho matka. Významný právník měl v pondělí vysvětlit svá obvinění a předložit důkazy.

Argentinský státní zástupce Alberto Nisman byl nalezen mrtvý ve svém bytě (19. ledna 2015). | foto: Reuters

„Alberto Nisman byl nalezen mrtvý v neděli v noci ve svém bytě ve třináctém patře domu Le Parc ve čtvrti Puerto Madero v Buenos Aires,“ uvedlo argentinské ministerstvo bezpečnosti ve svém prohlášení.

Ministerstvo dále sdělilo, že Nismanovi bodyguardi zavolali jeho matce poté, co neotvíral dveře, nezvedal telefon a jeho nedělní noviny ležely stále na zápraží. Právníkova matka musela zavolat zámečníka, aby se do bytu dostala. Byl totiž zamčený zevnitř.

Svého jednapadesátiletého syna nakonec našla v koupelně na podlaze. Vedle prokurátorova těla údajně ležela zbraň kalibru 22 a nábojnice. Příčinu smrti zatím argentinská policie neupřesnila.„První zprávy naznačují, že utrpěl střelnou ránu do hlavy zbraní malé ráže,“ píše Corriere della Sera s odvoláním na argentinský deník El Clarín.

Nisman údajně v posledních dnech v rozhovorech s novináři naznačoval, že kvůli obviněním prezidentky „může skončit mrtvý“.  Opoziční politička Patricia Bullrichová uvedla, že s ním jen během soboty třikrát telefonovala a Nisman jí řekl, že mu někdo vyhrožuje.

My to ututláme a vy nám dáte ropu, měla znít tajná dohoda

Při útoku na Argentinské centrum židovské vzájemnosti (AMIA) v Buenos Aires 18. července 1994 zemřelo pětaosmdesát lidí a více než dvě stě lidí bylo zraněno. Atentát je považován za nejhorší teroristický útok v historii země, která má největší židovskou komunitu v Latinské Americe, a dodnes zůstává nevyřešen, připomíná The Guardian.

Nisman v roce 2006 z provedení útoku obvinil libanonské hnutí Hizballáh, akci podle něj zaplatil Írán. V roce 2007 byla zveřejněna jména šesti podezřelých z atentátu včetně bývalého íránského ministra obrany. Islámská republika dodnes jakýkoli podíl na činu odmítá.

Nisman minulou středu uvedl, že požádal soudce Ariela Lijoa, aby zahájil vyšetřování prezidentky Cristiny Fernándezové a ministra zahraničí Héctora Timermana.

Podle něj s Íránem v roce 2013 uzavřeli tajnou dohodu, která měla očistit sedm mužů podezřelých ze spáchání atentátu a ututlat podíl íránské vlády. Podle Nismana by Buenos Aires díky tomu mohlo s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy výměnou za obilí. Nisman podezření popsal v třísetstránkové zprávě.

„Prezidentka a ministr zahraničí učinili zločinná rozhodnutí, aby vykonstruovali nevinu Íránu, a mohli tak ukojit obchodní, politické a geopolitické zájmy,“ řekl Nisman minulý týden. Vláda jeho tvrzení označila za „bláznivé, absurdní, nelogické, iracionální, směšné a neústavní“. Příslušný soudce měl o přípustnosti žaloby rozhodovat v únoru.

Fernándezová se pokusila v roce 2013 navzdory kritice židovských organizací i Izraele o vytvoření vyšetřovací „komise pravdy“, v níž by zasedli zástupci Argentiny i Íránu. Argentinský soud ale tehdy návrh zamítl.

Loni v červenci, kdy uplynulo dvacet let od atentátu, podle BBC požádal papež František o spravedlnost pro oběti útoku, který popsal jako „akt šílenství“.



Témata: Argentina




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.