Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Argentinský diktátor dostal doživotí za vraždu 31 politických vězňů

  8:42aktualizováno  8:42
Soud v argentinské Córdobě vyměřil doživotí architektovi argentinské "špinavé války" Jorge Videlovi. Diktátor z let 1976 až 1981 zavraždil při vojenském puči 31 politických vězňů a dopustil se i dalších zločinů proti lidskosti. Ke svým činům se přiznal.

Někdejší argentinský diktátor Jorge Videla u soudu, který mu vyměřil doživotí | foto: AP

Soud v argentinské Córdobě začal Videlu soudit počátkem července spolu s dalšími 29 lidmi v souvislosti s postřílením 31 levicových politických odpůrců v dubnu až listopadu 1976.

Vojenská junta tvrdila, že byli zastřeleni při útěku. Soud ale podle BBC dokázal, že je vojenský režim mučil a krátce po vojenském puči je bachaři sami vytáhli z cely a zastřelili. Videla přitom sehrál klíčovou roli.

Jsem politický vězeň, prohlásil diktátor

Bývalý generál se nyní sám označil za politického vězně a uvedl, že civilní soud v Córdobě neuznává. Proces je podle něj aktem odplaty "lidí, kteří poté, co byli vojensky poraženi, nyní zastávají všemožné posty ve vládě".

Pozůstalí ukazují fotografie svých příbuzných, kteří zemřeli při takzvané špinavé válcePozůstalí ukazují fotografie svých příbuzných, kteří zemřeli při takzvané špinavé válce

Pozůstalí ukazují fotografie svých příbuzných, kteří zemřeli při takzvané špinavé válce

Videla vždy odmítal, že by se jeho vláda dopouštěla závažného porušování lidských práv a vyzdvihl někdejší "vítězství ve válce proti marxistickému rozvracení". Soud nařídil jeho okamžité převezení do civilní věznice.

Videla dostal už druhé doživotí

Někdejší generál dostal doživotí už v roce 1985 v procesu s vojenskou juntou, během jejíž vlády zmizelo podle ochránců lidských práv na 30 tisíc lidí. Videla se však dostal na svobodu v roce 1990 díky milosti tehdejšího prezidenta Carlose Menema.

Prezidentská amnestie však byla v roce 2007 prohlášena za protiústavní, což letos v dubnu potvrdil i nejvyšší argentinský soud. Ten už v roce 2005 také zrušil zákony, jež promíjely zločiny diktatury.

Videlova vojenská junta omezila činnost politických stran, převzala kontrolu nad odbory a cenzurovala média. Režim tyto akce zdůvodňoval bojem proti komunismu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.