A teď přišel další šok: soud jí dal za pravdu a manželský pár, Osvalda Rivase a jeho ženu Marii Cristinu Gomezovou, poslal za únos a zfalšování rodného listu na sedm a deset let za mříže.
Jednalo se o vůbec první rozsudek tohoto druhu. Další nejspíš budou následovat. Příběh Maríi Eugenie Sampallové má totiž politické pozadí.
V roce 1976 se moci nad Argentinou ujala vojenská diktatura Jorgeho Rafaela Videly a rozhodla se, že se tvrdě vypořádá zejména s levicovými odpůrci nových pořádků. Počty popravených během sedmi let krutovlády se odhadují až na třicet tisíc. Přesný počet není znám - po exekuci totiž zatěžkávali těla závažím a shazovali je z vrtulníků do Atlantského oceánu.
Podobně zmizeli i manželé Leonardo Sampallo a Mirta Barrganová, která byla v době zatčení v šestém měsíci těhotenství. Dcera narozená ve vězení byla dána do výchovy nové, režimu loajální rodině. Byla to María Eugenia Sampallová, svoji pravou identitu se však dozvěděla mnohem později.
Skupiny na ochranu lidských práv odhadují, že za diktatury bylo v mučírnách v Argentině vězeňkyním odebráno asi 400 novorozenců, které pak adoptovaly rodiny vojáků nebo jejich přátelé.
Jak Sampallová na celou věc přišla? V osmi letech se od psychologa dozvěděla, že je adoptovaná a že její praví rodiče zahynuli při nehodě. Dívčiny dotazy pak nebraly konce a její pěstouni se stále víc zaplétali do lží.
Nakonec přišli s verzí, že ji neznámá žena zanechala na schodech místní nemocnice.
Spory však neustávaly, v devatenácti María Eugenia odešla z domova. Ještě předtím se spojila s organizací Babičky z Květnového náměstí, nazvané podle náměstí v Buenos Aires, kde se matky zmizelých politických vězňů scházely. Absolvovala testy DNA, jejichž výsledky byly porovnány s babičkami, které hledaly ztracená vnoučata.
První srovnání dopadlo negativně, až po dvanácti letech - po dalším testu - se ženě potvrdilo tušené: její biologičtí rodiče byli disidenti. Své pěstouny María Eugenia zažalovala.