Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Argentinci poslali svého posledního diktátora na doživotí za mříže

  9:52aktualizováno  9:52
Argentinci odsoudili svého posledního vojenského diktátora. Třiaosmdesátiletý Reynaldo Bignone byl za více než třicet let staré vraždy a mučení politických protivníků odsouzen k doživotnímu vězení. V čele Argentiny stál na sklonku vlády vojenské junty a dohlížel na přechod země k demokracii.

Poslední argentinský diktátor Reynaldo Bignone před soudem v Buenos Aires (20. dubna 2010) | foto: Profimedia.cz

Argentina se bouřlivě vyrovnává se svojí nedávnou minulostí a proces s Bignonem je posledním ze série soudních přelíčení s vůdci vojenské junty. Důstojníci během tzv. Špinavé války povraždili nebo nechali zmizet přes 30 tisíc příslušníků opozice. Spolu s Bignonem byli odsouzeni čtyři další bývalí vojáci a policisté.

Soud shledal Bignoneho vinným z únosů a vražd levicových aktivistů z města Escobar poblíž Buenos Aires. Bignone v závěrečné řeči prohlásil, že tribunál není kompetentní ho soudit, aktivisté za lidská práva a příbuzní obětí ale rozsudek v Buenos Aires přivítali potleskem.

Argentinští vojáci nesou jednu z obětí takzvané Špinavé války. (1976 - 1983)
Pozůstalí ukazují fotografie svých příbuzných, kteří zemřeli při takzvané špinavé válce
Oběti takzvané Špinavé války v Argentině. (1976 - 1983)


"Pro všechny slušné Argentince je to historický den," prohlásila Estela de Carlotto, předsedkyně organizace Abuelas de Plaza de Mayo. "Mnoho zemí cítí k Argentině čím dál větší respekt, třímáme prapory pravdy a spravedlnosti ve jménu oněch 30 tisíc," dodala podle BBC de Carlotto.

Generál Bignone stál v čele Argentiny v letech 1982 až 83 a spolupracoval na návratu jihoamerické země k demokracii. V současnosti si už odpykává pětadvacetiletý trest za únosy, mučení a vraždy 56 vězňů na vojenské základně Campo de Mayo nedaleko argentinské metropole.

Čelí také obvinění ze systematických únosů děti politických vězňů. Argentinští vyšetřovatelé zkoumají stovky obvinění ze zločinů, kterých se generálové měli dopustit během své vlády v letech 1976-83. Argentinský nejvyšší soud v roce 2005 zrušil zákon amnestující zločiny vojenské junty.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Robert Fico
Stáváme se proevropským ostrovem v regionu, reagoval Fico na české volby

Slovensko se stává proevropským ostrovem v rámci regionu střední Evropy, reagoval v pondělí slovenský premiér Robert Fico v reakci na výsledky parlamentních...  celý článek

Ohňostroj vyděsil obyvatele Paříže. Lekli se, že jde o útok
VIDEO: Půlnoční ohňostroj vyděsil Pařížany. Báli se útoku teroristů

Mohutné rány vyděsily v neděli o půlnoci mnoho Francouzů a turistů v Paříži. Mnozí z nich se báli dalšího teroristického útoku. Naštěstí to ale byl jen...  celý článek

Policie stále pátrá po jednom ze strůjců pařížských útoků Salahu Abdeslamovi.
Pařížského atentátníka Abdeslama bude každý den k soudu převážet vrtulník

Salaha Abdeslama, jediného žijícího podezřelého z podílu na tragických teroristických útocích v Paříži z listopadu 2015, budou denně převážet vrtulníkem k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.