Argentina se bouřlivě vyrovnává se svojí nedávnou minulostí a proces s Bignonem je posledním ze série soudních přelíčení s vůdci vojenské junty. Důstojníci během tzv. Špinavé války povraždili nebo nechali zmizet přes 30 tisíc příslušníků opozice. Spolu s Bignonem byli odsouzeni čtyři další bývalí vojáci a policisté.
Soud shledal Bignoneho vinným z únosů a vražd levicových aktivistů z města Escobar poblíž Buenos Aires. Bignone v závěrečné řeči prohlásil, že tribunál není kompetentní ho soudit, aktivisté za lidská práva a příbuzní obětí ale rozsudek v Buenos Aires přivítali potleskem.
"Pro všechny slušné Argentince je to historický den," prohlásila Estela de Carlotto, předsedkyně organizace Abuelas de Plaza de Mayo. "Mnoho zemí cítí k Argentině čím dál větší respekt, třímáme prapory pravdy a spravedlnosti ve jménu oněch 30 tisíc," dodala podle BBC de Carlotto.
Generál Bignone stál v čele Argentiny v letech 1982 až 83 a spolupracoval na návratu jihoamerické země k demokracii. V současnosti si už odpykává pětadvacetiletý trest za únosy, mučení a vraždy 56 vězňů na vojenské základně Campo de Mayo nedaleko argentinské metropole.
Čelí také obvinění ze systematických únosů děti politických vězňů. Argentinští vyšetřovatelé zkoumají stovky obvinění ze zločinů, kterých se generálové měli dopustit během své vlády v letech 1976-83. Argentinský nejvyšší soud v roce 2005 zrušil zákon amnestující zločiny vojenské junty.
