Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trump inspiruje: Argentina deportuje cizince a chystá zeď na hranicích

  13:12aktualizováno  13:12
Skoro to vypadá, jako by se argentinský prezident inspiroval ve Spojených státech. Náhle se rozhodl podepsat výkonné nařízení, které zakazuje vstup do země lidem, kteří byli usvědčeni ze zločinu. Stejně tak má vést i k deportaci cizinců, kteří jsou z kriminality pouze podezřelí. Zákonodárci navíc volají po ještě přísnějších nařízeních a požadují zeď proti migrantům na hranicích s Bolívií.

Argentinský prezident Mauricio Macri. | foto: Reuters

Nařízení má bojovat proti drogové kriminalitě, kterou podle prezidenta z části zavlekli do Argentiny migranti ze severněji položených států Jižní Ameriky. „Nemůžeme dál nechat kriminálníky, aby si vybírali Argentinu jako místo, kde budou páchat zločiny,” uvedl prezident Mauricio Macri na tiskové konferenci.

Macriho nové nařízení zakazuje vstup do země cizincům, kteří byli v minulosti usvědčeni ze zločinu. Stejně tak urychluje deportaci cizinců, kteří byli obviněni z porušení zákonů, i v případě, že ještě nebyli usvědčeni, vysvětluje britský web The Guardian.

„Peruánci, Paraguayci či Bolivijci sem přijdou a vraždí tu kvůli vlivu na obchod s drogami. Mnoho z nich se zapojí do prodejního řetězce drog jako dealeři, muly, řidiči či jinak,“ řekla minulý týden argentinská ministryně bezpečnosti Patricia Bullrichová.

Postavme zeď na hranici s Bolívií

Sousední Bolívie na osočení svých občanů obratem zareagovala. „Odmítáme tento způsob stigmatizace našich lidí, který se shoduje s Trumpovým xenofobním postojem,“ odpověděl bolivijský ministr Carlos Romero. Rozhořčení vyjádřil i tamní prezident Evo Morales. „Nemůžeme následovat příklad severu a jeho politiky; stavět zdi, které nás rozdělují,“ napsal na Twitteru.

Fotogalerie

Když se Bullrichové později ptali, proč vyjmenovala zrovna Paraguay, Bolívii a Peru, uvedla: „Problém není imigrace, ale obchod s drogami a jiným kontrabandem.“

Právě o to se nařízení opírá. Výslovně zmiňuje „organizovaný zločin“ jako důvod pro tvrdý zásah, nicméně jako ospravedlnění pro zákaz vstupu či deportaci pak uvádí širší škálu zločinů.

Lidé se tak bojí, že mohou být zadrženi a odvezeni za hranice i za drobné zločiny. „Ten dekret lidi děsí,” svěřil se reportérům The New York Times Senegalec Arfang Diedhiou. „Přišlo to hned potom, co podobnou věc udělal Trump, taková náhoda se mi zdá dost divná,” dodal 33letý muž, který vlastní v Buenos Aires obchod s oblečením. Úřady však uklidňují, že při deportacích se zaměří jen na vážné zločiny.

Nařízení také uvádí, že 21,35 procenta vězňů v argentinských věznicích jsou cizinci. Čísla se však vztahují jen k federálním věznicím. Pokud se započítají i oblastní věznice, tvoří cizinci necelých šest procent vězňů, jak uvádí statistika ministerstva spravedlnosti z roku 2014.

V argentinském kongresu už zaznívají hlasy, že je čas postavit zeď proti migrantům na hranicích s Bolívií. „Musíme postavit zeď. Stoprocentně souhlasím s Trumpem,“ řekl zákonodárce Alfredo Olmedo ze severní provincie Salta hraničící s Bolívií.

Nikdo tu nechce spodinu

The New York Times připomíná, že imigranti byli pro Argentinu v minulosti klíčoví. V zemi panovala dlouholetá otevřená politika vůči přistěhovalcům z Evropy, kteří zemi osidlovali po obou světových válkách. Podle sociologa Guillerma Kantora však oproti evropským přistěhovalcům byli imigranti ze sousedních zemí vždy vykreslováni jako méně žádoucí. Na druhou stranu však dostávají práci na stavbách a berou i jiná špatně placená zaměstnání. Podle aktivistů dělají to, co by Argentinci nedělali ani dělat nechtěli.

Argentinci přesto schvalují současné protiimigrační kroky vlády. Podle průzkumů veřejného mínění s Macriho nařízením většina lidí souhlasí. Podle některých by mohla vláda zajít ještě dál. Claudio Suárez z pekařství v hlavním městě označil prezidentský dekret za fantastický. „Nikdo nechce, aby sem chodila spodina z jiných zemí. Mnoho cizinců sem přijde, protože je tu zdravotnictví a vzdělávání zadarmo. Zákon by měl být přísnější,” míní 65letý muž.

Nařízení podporují i někteří imigranti. „Macri neříká, že lidé nemohou migrovat. Kvalifikovaní lidé, jako já, sem stále mohou přijít,” uvedla 39letá Maria Alejandra Alviarezová, která se do země přistěhovala loni z Venezuely.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.