Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Argentina rozdává tresty za „špinavou válku“, 12 lidí dostalo doživotí

  3:20aktualizováno  3:42
Argentinský soud poslal dvanáct někdejších důstojníků diktatury na doživotí za mříže. Za vlády vojenské junty, kdy v zemi beze stopy zmizely tisíce lidí, se podle něj dopustili zločinů proti lidskosti. Mezi odsouzenými je i bývalý kapitán argentinského námořnictva přezdívaný "blonďatý anděl smrti".

Někdejší argentinský diktátor Jorge Videla u soudu, který mu vyměřil doživotí | foto: AP

Dvanáct bývalých vojenských a policejních představitelů diktatury se zločinů dopustilo v letech 1976 až 1983, informovala v noci na čtvrtek agentura AP.

Špinavá válka

Špinavou válkou je nazýváno období po smrti někdejšího vůdce Juana Dominga Peróna v březnu 1976, kdy se k moci za podpory USA protlačila vojenská junta. S počáteční podporou katolické církve zahájila proces tzv. národní reorganizace (Proceso de Reorganización Nacional), jehož cílem bylo argentinskou společnost kombinací neoliberálních ekonomických reforem a brutální represe atomizovat a depolitizovat. Během vlády vojenské junty a špinavé války zmizelo bezestopy tisíce občanů.

Zdroj: Wikipedia

Soud jim uložil tresty doživotního vězení za unášení, mučení a zabíjení levicových disidentů, které se odehrávalo v jednom z hlavních dějišť nelidského zacházení - na strojnické námořní škole ESMA v Buenos Aires. Zde diktatura zřídila největší tajné vězení, kde matky podle přeživších svědků rodily s pouty na nohou a se zakrytými tvářemi. Své děti často ani neviděly.

Doživotím potrestal soud i 59letého Astize, který se zodpovídal za únos a vraždu dvou francouzských jeptišek, novináře a tří zakladatelů organizace hájící lidská práva. Do této organizace pronikl jako agent režimu.

Doživotí dříve dostal i představitel junty Videla

Argentinský soud už dříve poslal za mříže i nejvyššího představitele vojenské junty Jorge Rafaela Videla. Ten stanul před tribunálem v červenci loňského roku a za vraždu 31 levicových politických odpůrců v dubnu až listopadu 1976 dostal taktéž doživotní trest. Ten si vyslechl už v roce 1985, o pět let později ale dostal milost.

Vojenská junta tvrdila, že odpůrci režimu byli zastřeleni při útěku. Soud ale podle BBC dokázal, že je vojenský režim mučil a krátce po vojenském puči je bachaři sami vytáhli z cely a zastřelili. (více o soudu s Videlou čtěte zde)

V ESMA bylo celkem vězněno a mučeno na 5 000 lidí, z nichž přežila sotva stovka. Podle organizací na ochranu lidských práv bylo za argentinské diktatury celkem usmrceno na 30 000 lidí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Také jsem obtěžoval ženy, kál se izraelský rabín v modlitbě

Do kampaně upozorňující na skryté sexuální násilí a přehlížené obtěžování se hromadně zapojily také izraelské židovky. Pozornost vzbudilo i pokání rabína, jenž...  celý článek

Psi jsou nuceni bojovat proti divokým kancům, Indonésie. (24. září 2017)
OBRAZEM: Indonésie stále toleruje „krvavý sport“. Psi musí bojovat s kanci

Na zapískání doběhne pes na kolbiště ohraničené bambusovou hradbou. Davy diváků ho při tom bouřlivě povzbuzují – mnoho z nich si na výsledek klání vsadilo...  celý článek

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.