Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Argentina rozdává tresty za „špinavou válku“, 12 lidí dostalo doživotí

  3:20aktualizováno  3:42
Argentinský soud poslal dvanáct někdejších důstojníků diktatury na doživotí za mříže. Za vlády vojenské junty, kdy v zemi beze stopy zmizely tisíce lidí, se podle něj dopustili zločinů proti lidskosti. Mezi odsouzenými je i bývalý kapitán argentinského námořnictva přezdívaný "blonďatý anděl smrti".

Někdejší argentinský diktátor Jorge Videla u soudu, který mu vyměřil doživotí | foto: AP

Dvanáct bývalých vojenských a policejních představitelů diktatury se zločinů dopustilo v letech 1976 až 1983, informovala v noci na čtvrtek agentura AP.

Špinavá válka

Špinavou válkou je nazýváno období po smrti někdejšího vůdce Juana Dominga Peróna v březnu 1976, kdy se k moci za podpory USA protlačila vojenská junta. S počáteční podporou katolické církve zahájila proces tzv. národní reorganizace (Proceso de Reorganización Nacional), jehož cílem bylo argentinskou společnost kombinací neoliberálních ekonomických reforem a brutální represe atomizovat a depolitizovat. Během vlády vojenské junty a špinavé války zmizelo bezestopy tisíce občanů.

Zdroj: Wikipedia

Soud jim uložil tresty doživotního vězení za unášení, mučení a zabíjení levicových disidentů, které se odehrávalo v jednom z hlavních dějišť nelidského zacházení - na strojnické námořní škole ESMA v Buenos Aires. Zde diktatura zřídila největší tajné vězení, kde matky podle přeživších svědků rodily s pouty na nohou a se zakrytými tvářemi. Své děti často ani neviděly.

Doživotím potrestal soud i 59letého Astize, který se zodpovídal za únos a vraždu dvou francouzských jeptišek, novináře a tří zakladatelů organizace hájící lidská práva. Do této organizace pronikl jako agent režimu.

Doživotí dříve dostal i představitel junty Videla

Argentinský soud už dříve poslal za mříže i nejvyššího představitele vojenské junty Jorge Rafaela Videla. Ten stanul před tribunálem v červenci loňského roku a za vraždu 31 levicových politických odpůrců v dubnu až listopadu 1976 dostal taktéž doživotní trest. Ten si vyslechl už v roce 1985, o pět let později ale dostal milost.

Vojenská junta tvrdila, že odpůrci režimu byli zastřeleni při útěku. Soud ale podle BBC dokázal, že je vojenský režim mučil a krátce po vojenském puči je bachaři sami vytáhli z cely a zastřelili. (více o soudu s Videlou čtěte zde)

V ESMA bylo celkem vězněno a mučeno na 5 000 lidí, z nichž přežila sotva stovka. Podle organizací na ochranu lidských práv bylo za argentinské diktatury celkem usmrceno na 30 000 lidí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných jsou desítky

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer pak...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.