Argentina má prozatímního prezidenta

  • 23
Adolfo Rodríguez Sáa se stal prozatímním argentinským prezidentem. Parlament před tím jeho volbu odhlasoval po jedenáctihodinové diskusi spolu s termínem příštích prezidentských voleb. Ty budou v březnu 2002. Z nich pak vzejde prezident, ktarý setrvá v úřadě do konce roku 2003 a dokončí tak mandát dosavadního argentinského prezidenta Fernanda De la Rúy, který ve čtvrtek podal demisi kvůli rozsáhlým nepokojům v zemi vyvolaných ekonomickou krizí.

Jak uvedla agentura AFP, nový prozatímní prezident bezprostředně po svém zvolení složil přísahu. V prvním oficiálním projevu vyhlásil moratorium na splácení argentinského dluhu, který dosahuje 132 miliard dolarů, a odmítl možnost devalvace místní měny i dolarizace argentinské ekonomiky.

"Vidím novou republiku. Dnes začala transformace naší země," prohlásil čtyřiapadesátiletý Sáa. Slíbil sociální plán, v jehož rámci by měl být vytvořen milion nových pracovních míst, aby zmírnil nezaměstnanost dosahující neuvěřitelných osmnácti procent.

"Žádám vás o pomoc, aby naše plány mohly být naplněny tak rychle, jak to bude možné, abychom splnili náš sen a vytvořili dostatek pracovních míst," řekl Sáa a dodal, že bude hájit právo obyčejných Argentinců na obyčejný plat.

Sáovo jmenování se mělo původně uskutečnit už v noci na neděli, procedura ale byla odložena poté, co místní radikální opozice a další strany protestovaly proti návrhu peronistů na konání březnových prezidentských voleb. Peronisté navrhli, aby se tyto prezidentské volby konaly podle tzv. Lamasova zákona, který umožňuje jednotlivým stranám postavit více kandidátů na prezidenta a poté sečíst všechny hlasy pro svou stranu dohromady.

Tento systém ovšem radikálové a další strany považují za protiústavní. Peronistům se ale zjevně v maratónské parlamentní diskusi podařilo jejich odpor zlomit.

PÁTEK 21. prosince:

Argentinský prezident to vzdal
Argentinský prezident Fernando de la Rúa podal demisi. Rozhodl se tak po dlouhotrvajících protestech proti politice jeho vlády. Zpráva o odstoupení prezidenta vyvolala nadšení v ulicích hlavního města, kde po dva dny lidé rabovali obchody. Při násilnostech zemřelo nejméně 22 lidí. Řízením země byl dočasně pověřen bývalý vůdce Senátu Ramón Puertas. Parlament tak rezignaci hlavy státu
přijal.

Fernando de la Rúa podle svých slov opouští svůj úřad proto, že opoziční strany odmítly v době největších občanských nepokojů za posledních deset let jeho nabídku vytvořit koaliční vládu, která by pomohla vyřešit výbušnou situaci v zemi. Podporu opozice považoval za nezbytnou pro setrvání v úřadě.

V rezignačním dopise, který zaslal Národnímu kongresu a jehož znění odvysílala místní televize, Rúa vyjádřil naději, že jeho odchod pomůže obnovit sociální pořádek a ukončit nepokoje a rabování, které si za dva dny vyžádaly 22 lidských životů.

Rúa po rezignaci odletěl z prezidentského paláce vrtulníkem do své rezidence na okraji města.

Zpráva o odstoupení prezidenta vyvolala nadšení v ulicích hlavního města, kde celý den navzdory výjimečnému stavu docházelo k vážným srážkám mezi policisty a demonstranty, kteří rabovali banky a obchody.

V pátek odpoledne v 15:00 SEČ se sejde argentinský parlament, kontrolovaný opozicí, který má zvolit prozatímního prezidenta. "Jediným úkolem poslanců bude přijmout rezignaci prezidenta a jmenovat nového," řekl předák Justicialistické strany José Luis Gioja.

Svět žádá řešení krize
Spojené státy vyjádřily důvěru v argentinské instituce a vyzvaly politické strany této země, aby spolupracovaly při řešení ekonomické krize, jež donutila prezidenta Fernanda de la Rúa k rezignaci. "Vyzýváme všechny Argentince, aby nalezli společně řešení, které povede zemi k růstu a prosperitě. Argentina je náš soused, spojenec a přítel," zdůraznil mluvčí amerického ministerstva zahraničí.

Také Velká Británie vyzvala Argentinu, aby řešila své ekonomické a politické problémy demokraticky. "Podporujeme úsilí Argentiny dostat se z ekonomické krize. Věříme, že v Argentině funguje demokracie dobře a že situace může být vyřešena demokraticky," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí.

ČTVRTEK 20. prosince:

Násilnosti a rabování obchodů
Po dva dny lidé v ulicích rabovali kvůli neúnosné chudobě a úsporným vládním opatřením obchody a supermarkety. Nejméně 22 lidí podle policie při násilnostech zemřelo. Většinu obětí zastřelili policisté nebo majitelé obchodů, do nichž se rozvášněný dav pokoušel vniknout. Zhruba 150 lidí je zraněno a 550 rozvášněných Argentinců policie zatkla. Vláda podala demisi.

Prezident kvůli nepokojům ve středu vyhlásil stav obležení.

I přesto v ulicích metropole protestovaly tisíce obyvatel. Davy zaplavily hlavní tepny města, prostor před prezidentským a vládním palácem Casa Rosada v centru i před budovou parlamentu. Několik set lidí se vydalo i k severnímu předměstí
metropole - k prezidentské rezidenci Olivos.

Podle záběrů argentinské televize vzplála budova ministerstva hospodářství, která sousedí s prezidentským palácem. Požár způsobily zápalné lahve, které do několika úřadoven demonstranti vhodili. Policisté zasáhli proti zhruba 20tisícovému davu slzným plynem a gumovými projektily.

Rozlícení demonstranti zapalovali auta, házeli kameny po policistech a rozbíjeli výlohy bank. Na ulicích houkala auta a lidé bubnovali na hrnce.  K ránu se situace relativně uklidnila. 

Rabování stálo křeslo ministra hospodářství
Argentinská vláda podala nejprve demisi, kterou prezident de la Rúa odmítl. Informovala o tom tisková služba argentinské vlády. Potvrdila přitom již dříve zveřejněnou zprávu, že prezident přijal pouze demisi ministra hospodářství Dominga Cavalla.

Argentinský kabinet nabídl rezignaci poté, co ve středu vypukly v hlavním městě Buenos Aires násilnosti, které vrcholily rabováním obchodů.

Stav obležení - opatření proti nepřátelům republiky
Stav obležení se podle prezidentského dekretu vztahuje na celou zemi. Platit bude po příštích třicet dnů. Jeho vyhlášení zdůvodnil de la Rúa nutností postupu proti nepřátelům republiky.

"Mnoho nepřátel Argentinské republiky zneužívá hospodářskou a sociální situaci k zasévání neshod a násilí s cílem vyvolat chaosu, který by jim umožnil dosáhnout toho, čeho nedokázali dosáhnout ve volbách," řekl prezident v nočním předtočeném
televizním projevu k národu.

Vláda dá pro chudé další peníze
Prezidentův mluvčí Juan Pablo Baylac ve středu oznámil, že vláda uvolnila na okamžitou potravinovou pomoc pro lidi žijící v extrémní chudobě sedm milionů pesos.

Ekonomové upozorňují, že se země dostala do takových potíží, že jí může zachránit jen rozsáhlá mezinárodní finanční pomoc. Hrozící bankrot jihoamerické ekonomiky považují pozorovatelé za možný největší krach nějaké země v historii.

Obyvatelé argentinské metropole Buenos Aires protestující proti neúnosné chudobě a úsporným vládním opatřením zapálili na náměstí Plaza de Mayo strom, 20. prosince 2001

Policisté zatýkají demonstranta na náměstí Plaza de Mayo v argentinské metropoli Buenos Aires. Protestuje proti neúnosné chudobě a úsporným vládním opatřením, 20. prosince 2001

Policisté zatýkají demonstranta v argentinské metropoli Buenos Aires. Protestoval proti neúnosné chudobě a úsporným vládním opatřením, 20. prosince 2001

Argentinský prezident Fernando de la Rúa přijal rezignaci několika ministrů včetně ministra hospodářství Dominga Cavalla, 20. prosince 2001

Policisté střílejí proti rozvášněným demonstrantům, kteří protestovali proti neúnosné chudobě a úsporným opatřením argentinské vlády. (20. prosince 2001)

Policista v civilu prochází okolo hořícího obchodu v Buenos Aires, který v noci na 21. prosince zapálili účastníci násilné demonstrace proti neúnosné chudobě a úsporným opatřením argentinské vlády.

Asi dvacet tisíc lidí se účastnilo 20. prosince v Buenos Aires demonstrace plné násilí proti neúnosné chudobě a úsporným opatřením argentinské vlády.

Adolfo Rodríguez Sáa se stal prozatímním argentinským prezidentem. Parlament před tím jeho volbu odhlasoval po jedenáctihodinové diskusi spolu s termínem příštích prezidentských voleb. Ty budou v březnu 2002. (23. prosince 2001)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video