Areál Svitu bude volně přístupný

Zlín - Významnou událostí, která se zapíše do dějin Zlína, bude nepochybně chystané zpřístupnění svitovského továrního areálu. Správce konkursní podstaty Svitu Roman Rais chystá tuto změnu na 1. květen. Souvisí s tím však řada dalších otázek, na které se teprve budou hledat odpovědi. "Areál bude otevřen jako volná zóna a asi po čtrnácti dnech zkušebního provozu bude vyhodnoceno, jak to funguje, jaké z toho plynou problémy, co je potřeba dořešit a s čím se třeba nepočítalo," vysvětluje Raisova mluvčí Věra Hyánková.

Dodává, že zatím bude tato průmyslová zóna volně přístupná jen přes den a přibližně v čase noční směny budou vrátnice dál fungovat a do areálu se veřejnost nedostane.

V noci zůstane areál zavřený
Právě noční znepřístupnění zóny má zatím přispět k ochraně majetku, který dosud v areálu nemusel být nijak zvlášť pečlivě zabezpečen. Když svitovská ochranka celý prostor a vstup do něj nepřetržitě kontrolovala, vlastníci nebo nájemci jednotlivých budov si mohli dovolit nechávat otevřené dveře nebo skládkovat materiál a polotovary zcela volně v prostoru před budovami. Srdce každého sběrače starého železa by při procházce areálem jen poskočilo. Skupina bezdomovců by z odvozu materiálu pravděpodobně dokázala žít celé roky.

"Každý vlastník budovy, pozemku nebo části areálu se teď bude muset starat o svůj majetek sám," konstatuje Hyánková. Prostor získá podobný charakter jako kterákoli jiná část města. Začnou sem zajíždět - preventivně nebo na zavolání - například i hlídky městské policie. "Jsme na to připraveni," potvrdil ředitel zlínských strážníků Jan Suchoň.

Dopátrat se přesného data, odkdy je zlínský sedmdesátihektarový tovární areál uzavřen za plotem a vrátnicemi, je obtížné. Zjednodušeně lze říct, že od samého začátku.
"Bohužel vše je pouze v oblasti dedukcí, konkrétní důkazy poskytují pouze dobové fotografie," uvedla v této souvislosti historička Miroslava Štýbrová ze zlínského obuvnického muzea. Podle ní existovalo oplocení továrny pravděpodobně  již kolem roku 1912, kdy byl přijat první vrátný.
"Na snímku z roku 1914 jsou zachycena dřevěná vrata, z toho vyplývá, že plot mohl být dřevěný, laťkový," říká historička.
Velmi aktuální byla potřeba oplotit celý areál v době I. světové války, kdy do Zlína přišlo mnoho cizích lidí. Na fotografiích z roku 1919 je zachycen plot s drátěným pletivem kolem dnešní budovy číslo 11.
"V letech 1924-25 byla pravděpodobně vybudována zděná ohrada v podobě, jak ji známe z dnešní doby," uzavírá své historické pátrání Miroslava Štýbrová.
Majitelé firem nadšeni nejsou
Majitelé některých firem nejsou avizovaným otevřením areálu nadšeni. Jak prozradil obchodní ředitel Moravských tepláren Jaroslav Kulhánek, firmy ve střední části areálu - mezi železniční tratí a řekou Dřevnicí - jsou připraveny se postarat o to, aby se sem veřejnost nedostala.

"Budovy jsou zde naplněny technologiemi a výrobou a není důvod vytvářet zde jakoukoliv volnou komunikaci. Tato část areálu má plně charakter výrobní zóny. Subjekty, které zde fungují, mají zájem se zde i nadále rozvíjet. Nedovedu si představit společnost výrobního charakteru, která by byla nadšena z volného přístupu veřejnosti do objektů, kde se vyrábí. Charakter činnosti naší společnosti neumožňoval a nikdy umožňovat nebude volnou dostupnost našich prostor pro veřejnost," zdůraznil obchodní ředitel teplárny Jaroslav Kulhánek.

Kdo se bude starat o silnice?
Další otevřenou otázkou je správcovství komunikací v nově zpřístupněném prostoru. Na schůzce "Platforma Svit" již před časem jednali o různých důsledcích otevření továrního areálu a o jeho budoucnosti zástupci Svitu, města Zlína i krajského úřadu.

"Jednou z diskutovaných možností je také převod komunikací do majetku města Zlína. Město by se potom o komunikace staralo a zajišťovalo by jejich průjezdnost," uvedla mluvčí zlínské radnice Dana Daňová. Vhodnou dopravní úpravou by se musela radnice postarat také o to, aby se z komunikací továrního areálu nestalo jedno velké parkoviště osobních aut.

Ulice dostanou jména
Pokud se Raisova myšlenka na otevření areálu osvědčí, vznikne postupně také potřeba jednotlivé volně přístupné ulice továrního areálu pojmenovat. "Areál má svou síť komunikací a bylo by správné, aby měly své názvy," potvrzuje předseda názvoslovné komise zlínského magistrátu Evžen Nosálek.

Ostatně už několik posledních let se i uvnitř areálu začala na některých budovách objevovat běžná městská popisná čísla. Firmy, které zde sídlí, to potřebovaly kvůli své registraci. Stavební úřad jim popisná čísla přidělil, ale název ulice zatím chybí.

"Názvoslovné komisi ještě nikdo nedal k návrhům na pojmenování ulic v továrním areálu podnět. Ale bylo by ideální, kdyby se to připravilo ještě v letošním roce," domnívá se Nosálek.

A areálu je přes dvě stě firem
Celý tovární areál má podle mluvčí Věry Hyánkové rozlohu asi sedmdesáti hektarů. To je například o dvacet hektarů více než plocha, na které se rozkládá  Zoologická zahrada Lešná.

V současnosti působí na tomto území kolem dvou set padesáti firem nejrůznější velikosti. Největším vlastníkem pozemků je společnost Svit, která je v konkursu. Ve vlastnictví Svitu je také několik kilometrů kolejí železničních vleček, kterými je celé území protkáno.

Na leteckém snímku továrního areálu z roku 1928 už je zeď, bránící přístupu veřejnosti, jasně patrná


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video