Co tím arcibiskup myslel? Rozhodně ne uplatňování brutálních trestů, jako je kamenování za cizoložství či useknutí ruky za krádež, které existují v některých muslimských zemích (například ve státech severní Nigérie nebo Súdánu). Měl na mysli spíše rodinné nebo finanční právo.
Muslimové by se podle Williamsova návrhu mohli rozhodnout, zda svůj spor chtějí vyřešit podle občanského zákoníku, nebo dle šaríi, práva založeného na Koránu a příbězích o skutcích Proroka.
Premiér Brown je proti
Podle arcibiskupa by to muslimům umožnilo snadnější integraci do britské společnosti. Prý by to posílilo jejich vztah k Velké Británii, když už by si nemuseli "vybírat mezi kulturní loajalitou a loajalitou vůči státu".
Williamsovi aktivně přikyvovali představitelé muslimské obce ve Velké Británii, naopak všichni politici se jednoznačně postavili proti. Například labouristický premiér Gordon Brown přes svého mluvčího vzkázal: "Věřím, že britské právo má být založeno na britských hodnotách."
Další se přidávají, že není možné vytvářet zákonný systém, kde by platil dvojí právní řád. V historii však takové případy už byly. Pro BBC argumentoval Muhammad Šahíd Raza, který se zabývá studiem islámu, následovně: "Když Británie vládla Indii, měli tehdy muslimové oddělený zákoník, regulovaný ovšem britskými experty."
Už dnes islámské soudy ve Velké Británii existují, i když nemají žádný oficiální status. Pravověrným muslimům totiž nestačí být rozveden pouze civilním soudem, chtějí mít i svolení od islámské autority. Williams v podstatě navrhuje to, aby v těchto případech věřící nemuseli běhat na dva úřady a mohli si vybrat to, co by jim více vyhovovalo.
Mají o zavedení šaríi britští muslimové, kterých žijí v šedesátimilionové zemi necelé dva miliony, vůbec zájem? Docela ano. V roce 2006 se při velké anketě společnosti ICM mezi ostrovními muslimy čtyřicet procent vyjádřilo, že by si zapracování islámského práva do britských zákonů přáli.
Většina britských muslimů má svoje kořeny na indickém subkontinentě. Dlouho se soužití přistěhovalců s britskou většinou považovalo za relativně nekonfliktní, kruté vystřízlivění přišlo v červenci 2005, kdy radikální mladíci podnikli koordinovaný útok v londýnské hromadné dopravě.
Výsledkem bylo dvaapadesát mrtvých. Od té doby se i ve zdejší otevřené společnosti na všechno, co zavání Koránem, dívají nemuslimští Britové s krajním podezřením. A v něm je utvrdil neúspěšný útok muslimských radikálů proti letišti ve skotském Glasgowě z loňského roku.
