Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Arcibiskup Duka: Hlavním problémem české společnosti je nedostatek statečnosti

  20:07aktualizováno  20:07
Koho v nastávajících parlamentních volbách volit a proč? Na tuto otázku jsou v seriálu MF DNES tázány některé osobnosti českého veřejného a kulturního života. Jako poslední se vyjádřil arcibiskup pražský Dominik Duka.

Kardinál Dominik Duka v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí v Praze. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Volby vždy znamenají možnost výběru. Řada lidí si však myslí, že výběr je omezený či vymezený stranickými programy, které nebývají nakonec naplněny. Jako by bylo vlastně jedno, koho člověk zvolí. A tak možná leckdy sílí přesvědčení, že k volbám je vlastně zbytečné chodit. Navíc za neúčast ve volbách dnes nikomu nehrozí žádné sankce a nejít volit je daleko snazší než za dřívějšího režimu.

Nový pražský arcibiskup a český katolický primas Dominik Duka.

Nový pražský arcibiskup a český katolický primas Dominik Duka.

Dominik Duka

Narodil se roku 1943. Původním jménem je Jaroslav.

Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a bezprostředně po maturitě pracoval v továrně ZVU, kde se vyučil strojním zámečníkem.

V roce 1965 začal studovat teologii. V roce 1970 byl vysvěcen na kněze. Roku 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu činnosti. V roce 1981 byl odsouzen a po věznění až do roku 1989 pracoval v Plzni jako rýsovač.

Po roce 1990 kromě jiného vyučoval teologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Roku 1998 byl jmenován biskupem v Hradci Králové, letos se stal arcibiskupem pražským.

Rozumím těmto pocitům, ale přece chci trochu zabrousit do minulosti. Patřím ke generaci, kdy jsem jako malé dítě provázel rodiče k posledním svobodným volbám před únorem 1948, a vím, jak vážná situace tehdy byla. Rodiče i jejich okolí si velice jasně uvědomovali důležitost této volby. Jak dopadla, víme všichni. Pak jsem po léta zažíval martyrium, kdy jsem se nedostavil k volbám a byl jsem neustále oslovován, proč nejdu volit, proč nechci plnit tzv. občanskou povinnost. Bylo mi vytýkáno, že tím podporuji imperialismus. Už z těchto důvodů - kdybych dnes nešel volit - jako bych přitakal přesvědčení, že i dnes tu vládne nějaká diktatura.

Protože mám za dvacet let zkušenost, že žiji v demokratickém státě, právě proto k volbám půjdu, i když se leckomu může zdát, že ty volby vlastně řeší velmi málo. Lidé si dnes říkají, že jedna strana je za osmnáct, druhá bez dvou za dvacet, a že tedy nemá smysl volit.

Z generace rodičů i prarodičů vím, že ani tehdy nebylo moc snadné vybírat z několika stran. A musím přiznat, že ani pro mne to dnes není příliš snadné. Celá řada variant, které nabízejí různé politické strany, je totiž vždy jen částečným řešením. Chybí mi celistvý pohled. Jednotlivé přístupy v té či oné straně mi mohou být sympatické, ale nevidím to, co by řešilo věci z principu a jasně v úplnosti.

Kardinál Dominik Duka v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí v Praze.

Kardinál Dominik Duka v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí v Praze.

Přetrvávající nedospělost

Co je zarážející v tomhle volebním období, je skutečnost jakési nevyrovnanosti přístupu k zásadním problémům společnosti, s nimiž se přece naše země potýká víc než jedno desetiletí. Rozumní a prozíraví lidé upozorňovali už před listopadem 1989 na problémy, se kterými se stát bude muset vyrovnávat. My však stále trochu jako děti reagujeme na momentální situace a nehledíme příliš dopředu. Jako bychom v jakési společenské nedospělosti neuměli být odpovědní. Zralost člověka přece souvisí právě s tím, že dovede přijmout odpovědnost. To je pro mne určité kritérium v rozhodování, s kým se chci při volbách spojit. Člověk, který jde k volbám, by měl být odpovědný a hledat spojence mezi těmi, kdo o skutečnou odpovědnost usilují.

To, co dnešní společnosti opravdu chybí, je dlouhodobější výhled do budoucnosti. Chcete-li vize. Ta souvisí s vírou. Společnost, která ztrácí víru ve smysluplnost svého konání, důvěru ve svou budoucnost - ta nemůže mít žádnou velkou vizi, k níž by se mohla upínat, pro kterou by mohla žít a něco obětovat.

Arcibiskupský palác

Arcibiskupský palác

Ocitli jsme se ve společnosti, kde například rodina přestala fungovat jako místo bezpečí a jasné vyhlídky do budoucna. To se projevuje i v ekonomické oblasti: ekonomika staví úspěšnost na okamžitém zisku, na pětileté návratnosti investic a podobně. I politiky tento přístup přivedl k tomu, že uvažují jen v rámci volebního období. Stav politických stran, tedy jejich krátkodobé politiky, to je jen odraz celkového stavu naší společnosti.

Charakter je víc než předpisy

Demokracie se zrodila v antické kultuře reprezentované Řeckem a Římem. Vytvořila principy, na nichž je založena naše civilizace. Ony zásady jsou platné bez rozdílu století či území. Taková Etika Nikomachova od Aristotela je přece závazná pro každého, ať je katolík nebo nekatolík. Dnes jsme svědky krize této demokracie. Ale co proti této krizi můžeme dělat? Především musíme začít u sebe.

Apoštol Pavel pochopil, že není možné se opírat o principy vyrůstající z předpisů, ale o principy vyrůstající z charakteru jednotlivce, proto zdůrazňuje morálku ctnosti. To je morálka odvážných lidí.
Hlavním nedostatkem naší společnosti je nedostatek statečnosti a odvahy. Odvahy vzít na sebe zodpovědnost, vzít na sebe rizika, tedy umět "rozumně" riskovat.

Arcibiskup Dominik Duka sloužil v katedrále sv. Víta mši za oběti havárie polského letadla v Rusku (16. dubna 2010)

Arcibiskup Dominik Duka sloužil v katedrále sv. Víta mši za oběti havárie polského letadla v Rusku (16. dubna 2010)

Jako věřící můžeme dělat i víc než žít ctnostně jako jednotlivci. Můžeme vytvářet určité semknutí věřících a slušných zodpovědných lidí, tedy nezůstávat jen u osobních individuálních ctností. Musíme spolupracovat na návratu odvahy k odpovědnosti.

Příliš halasu kolem korupce

Většina politických stran dnes brojí proti korupci, která se stala synonymem úpadku. Možná leckoho překvapím tvrzením, že nespatřuji hlavní způsob boje proti korupci jen ve zpřísňování zákonů či posilování policie. Mám za to, že jde především o to, abychom bojovali se šlendriánem v práci. Naše vlastní práce je prováděna bez nadšení, liknavě, nepořádně. Pokud bychom pracovali tak, jak se má, odpadla by pro řadu lidí "nutnost" podplácet, aby se jich například ujal skutečný odborník, aby práce byla odvedena kvalitně a včas.

Církev dnes bývá obviňována z moralizování, které lidi dráždí. Možná by moje předchozí slova opravdu mohla vyznít jako moralizování. Ale tak by tomu bylo v případě odsuzování a kritizování konkrétních osob či institucí. To někdy opravdu děláme. Ale není to bezprostřední poslání církve. Ta má umět jít s kůží na trh a jednat jiným způsobem než okolí.
Musíme usilovat o čistotu života, čestnost, spravedlivý či svatý život. K tomu však musíme být věrohodní.

První mše. Od Dominika Duky přijali hostii po jeho vysvěcení i matka Anežka a otec František

První mše. Od Dominika Duky přijali hostii po jeho vysvěcení i matka Anežka a otec František

Slovo do vlastních řad

Dnešní ztráta důvěryhodnosti církve je z velké části mediální záležitostí. Církev dneška není horší či lepší než církev před padesáti či sto lety. V církvi vždy byli lidé poctiví, kteří brali vše tak vážně, že byli ochotni dát svůj život. A byli v ní i kariéristé a lidé bezcharakterní. Takoví lidé přece byli už i v okolí Ježíše Krista.

Církev u nás neuvažuje v horizontu jednoho volebního období jako politici. Její problém je opačný. Spíš totiž hřeší na to, že jsme zde navěky, a tak s ničím moc nespěchá, a to není také dobrý přístup. Jako věřící v této zemi musíme v sobě mít víc ježíšovského soucitu s člověkem a jeho problémy. Pak budeme mít větší akční rádius a kompetentní strategie. Často se ptáme, co by se mělo v naší společnosti změnit, aby bylo lépe. Možná by účinnější bylo ptát se, jak máme změnit sebe.

Dominik Duka a prezident Václav Klaus při Svatovavřinecké pouti na vrcholu Sněžky. (10. srpna 2008)

Dominik Duka a prezident Václav Klaus při Svatovavřinecké pouti na vrcholu Sněžky. (10. srpna 2008)

Anketa

Každý z autorů zodpoví také stručnou předvolební anketu tvořenou šesticí otázek. Takto odpověděl Dominik Duka.

1. Koho budete volit? Vzhledem k tomu, že nemohu a nechci ovlivňovat, zůstanu vám dlužen odpověď.
2. Kdy jste naposledy nehlasoval? Nedokážu si uvědomit, kdy byly poslední volby v ČSSR, kdy jsem se dostavil, použil jsem plentu, abych pak přeškrtal všechny kandidáty.

3. Věříte předvolebním slibům? Nevěřím hlavně těm z billboardů.

4. Co je v naší politice nejhorší? Nedostatek vizí, které jsou nahrazovány sliby.

5. A co nejlepší? Myslím, že krize pomáhá určité reflexi a naznačuje některé kroky k zodpovědnosti.

6. Proč vlastně volíte? Je to možnost spoluúčasti při řízení demokratické společnosti. Po dobu totality jsem o této možnosti, tedy o svobodných volbách, snil.

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.