Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Archivy komunistické a nacistické tajné služby budou na webu

  15:28aktualizováno  15:49
Archiv bezpečnostních složek od pondělí zpřístupní desítky tisíc záznamů komunistické StB nebo nacistických jednotek SS. Začíná tak pilotní fáze převodu archiválií na web, kde budou lépe dostupné než nyní. Teď je badatelé nemohou prohlížet volně, ale pouze na vyžádání konkrétního materiálu.

Dokument StB z roku 1989 vedený na Občanské fórum | foto: Jiří Šťastný

Archiv bezpečnostních složek (ABS) patří pod Ústav totalitních režimů. Ředitel ústavu Pavel Žáček soudí, že celý projekt by mohl být dokončen v příštím roce. V té době na webu budou více než čtyři miliony archiválií.

Ústav už je digitalizoval, momentálně je jeho pracovníci ještě kontrolují.

Zaměstnanci ABS postupují podle Žáčka při převodu dokumentů do elektronické podoby především na základě zájmu veřejnosti o jednotlivé spisy.

Archiv tvrdí, že projekt je ojedinělý v celé střední Evropě. Změna oproti současnému stavu spočívá v tom, že ABS nebude badatelům poskytovat jen to, co si vyžádají - zájemci budou mít nově přístup ke všemu, co je v digitalizovaném archivu uloženo. Dostanou se tak k naskenovaným stránkám, mezi nimiž jsou vyšetřovací protokoly či osobní spisy.

Mluvčí ústavu Jiří Reichel už dříve upozornil, že nejde o databáze, o jejichž zveřejnění se s ústavem pře bývalý disident Stanislav Penc. Ten kritizuje ústav a ABS za to, že nezveřejnil elektronické databáze StB. Dvě z nich EZO a SEZO - se rozhodl zveřejnit sám, jeho web pod zájmem čtenářů ale zkolaboval. Proto se databáze přesunou na výkonnější server.

Archiv bezpečnostních složek ale tvrdí, že zákon mu zveřejnění elektronických databází neumožňuje. Navíc upozorňuje na to, že elektronické seznamy nejsou kompletní a obsahují řadu chyb. - více o sporu mezi Pencem a ústavem čtěte zde

ZVEŘEJŇOVÁNÍ SVAZKŮ STB

Listopad 1989 - Část spisů StB z období totality byla zničena krátce po 17. listopadu 1989. Dokumenty skartovali sami příslušníci StB. Ničili tajné a přísně tajné materiály a živé svazky, to znamená materiály vedené na agenty, kteří v té době pro StB aktivně pracovali. Podle historiků tajná policie zničila až 70 procent svazků takzvaných nepřátelských osob.

1992 - Někdejší disident Petr Cibulka otiskl v listu Necenzurované noviny údajně úplný, ale neověřený seznam spolupracovníků StB. Autentičnost seznamu nebyla nikdy potvrzena.

1996 - Parlament přijal zákon o zpřístupnění svazků StB, avšak ve značně okleštěné podobě. Český či bývalý československý občan mohl vstupovat pouze do svého osobního svazku nebo do svazků se svými osobními údaji.

Březen 2002 - Novela zákona o zpřístupnění svazků StB rozšířila možnost nahlédnout do spisů bývalé tajné policie. Lidé mohou nahlížet i do dokumentů o spolupracovnících StB a kádrových materiálů jejích příslušníků. Zpřístupněny byly například i materiály bývalé komunistické vojenské kontrarozvědky (VKR).

20. března 2003 - Ministerstvo vnitra zveřejnilo oficiální seznamy evidovaných spolupracovníků bývalé StB. Dokumenty obsahují 75.000 jmen spolupracovníků komunistické tajné služby.

1. února 2008 - Zahájil činnost Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zřízený parlamentem s cílem zkoumat éru komunismu a nacistické okupace Československa. Současně s ÚSTR vznikl Archiv bezpečnostních složek (ABS), jenž od ministerstev vnitra, spravedlnosti a obrany a tajných služeb převzal písemnosti StB.

7. července 2009 - Bývalý disident Stanislav Penc se rozhodl zveřejnit na internetu dvě z elektronických databází bývalé StB obsahujících prý jména lidí, kteří údajně měli co do činění s touto tajnou policií. Má jít o počítačové registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob), které StB dokončovala před listopadem 1989.

10. července 2009 - ABS spustil digitální archiv. Zájemcům umožní prohledávat a tisknout digitalizované dokumenty ABS zpočátku ve třech badatelnách, později i z osobních počítačů.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.