Článek nazvaný Jak mohou Židé bojovat s útiskem (How The Jews Can Combat Persecution) nalezl historik Cambridgeské univerzity Richard Toye při průzkumu Churchillova univerzitními archivu v hromadě zápisků a novinových výstřižků.
Churchill pro něj údajně nejprve nenalezl žádného vydavatele. Zájem o spis projevil až o tři roky později britský list Sunday Dispatch. Když se jeho vydavatel obrátil na politika se žádostí o souhlas s otištěním, označila Churchillova kancelář jeho zveřejnění za "nevhodné".
"Pravděpodobně si to rozmyslel. Když se na to podíval znovu, asi ho napadlo, že to není ta nejchytřejší věc, kterou by chtěl říct," hledá Toye vysvětlení, proč zveřejnění článku Churchill nakonec zamítl. Za několik týdnů byl Churchill jmenován britským premiérem a vedl boj proti nacistickému Německu, které v koncentračních táborech nechalo vyvraždit na šest milionů Židů.
V článku však Židy nevnímal jen kriticky. Označil je za klidné a pracovité občany, poslušné zákonům a připravené bojovat i padnout za zemi, v níž žijí. Na druhou stranu však podotkl, že "to všechno může být vnímáno jen jako další ukázka odlišnosti, oddělenosti Židů".
Churchill jim také vytýkal vyčleňování se ze společnosti a vyzýval je k větší snaze o integraci. Jeho kritice naopak neušli židovští zaměstnavatelé v britském textilním průmyslu, kteří podle jeho názoru využívali ochoty židovských uprchlíků před nacismem pracovat za nízké mzdy. Přijímání minimálních mezd současně vytýkal i těmto utečencům.
Nálezce unikátního článku vnímá některé tehdejší úvahy Churchilla jako "logicky překroucené". "Považuji za nepříhodné obviňovat pronásledované lidi z jejich vlastního pronásledování," myslí si o názorech budoucího slavného státníka.
"Jedna věc bylo říkat tyhle věci v roce 1937, ale zcela jiná situace byla v roce 1940, kdy byla Británie ve válce," dodává.
