Ministr obrany Vladimír Vetchý podle neoficiálních informací přesvědčil své vládní kolegy, že přestěhování údajů o občanech České republiky by přišlo na několik desítek milionů korun, a navíc neexistuje klíč, podle kterého by se data rozdělila.
"Je to neřešitelný problém. Zatím se nikdy nepovedlo rozdělit nějaký archiv. Osmnáct kilometrů údajů se totiž rozdělit nedá," konstatoval první náměstek ministra obrany Jaromír Novotný. Dodal, že ze stejných důvodů nebyl trnavský archiv rozdělen při rozpadu federace.
Na Slovensku - tedy v zemi, která není členem Severoatlantické aliance - tak dál zůstanou dokumenty o všech mužích, kteří do roku 1992 absolvovali základní vojenskou službu v československé armádě anebo ji ze zdravotních či jiných důvodů nemohli nastoupit.
Z těchto osobních spisů lze například vyčíst údaje o rodinných poměrech, vzdělání, zvláštních schopnostech a znalostech, handicapech, ale i charakteristiku osobnosti někdejšího vojáka včetně jeho zdravotního stavu či sexuální orientace.
Odborníci na bezpečnostní problematiku, ale i psychologové to označují za bezpečnostní riziko. "Jde o tisíce a tisíce lidí, z nichž mohou být mnozí vydíratelní. Za jistých okolností je vlastně vydíratelný každý, zvláště když jsou ve spisech údaje o manželkách či příbuzných," varoval například šéf Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec.
Ačkoli politici počátkem týdne vesměs žádali, aby ministerstvo obrany archiv rozdělilo a údaje o Českých občanech stáhlo zpátky do republiky, nyní se nehodlají proti závěru armády nijak zpěčovat. Někteří tvrdí, že budou po ministru Vetchém alespoň chtít, aby jim vysvětlil důvody svého rozhodnutí. "Pokud se k tomu nesejde výbor pro obranu a bezpečnost, minimálně já budu žádat v interpelaci vysvětlení," prohlásil místopředseda ODS Ivan Langer.
Couvání politiků vystihuje názor exministra obrany Michala Lobkowicze: "Nemá to sice žádnou logiku, aby ty dokumenty zůstávaly v cizině, ale mělo-li by rozdělení archivu stát deset miliard, tak ať ty spisy na Slovensku raději zůstanou."
Technické potíže při případném dělení trnavského archivu nepřímo potvrdil i pracovník Vojenského ústředního archivu Pavel Minařík. Archiv byl totiž rozdělen tak, že se Praha s Bratislavou dohodla, aby osobní spisy ročníků 1906 až 1992 zůstaly tam, kde jsou - na Slovensku. Dokumenty ročníků 1905 a starších si naopak podle stejného klíče ponechá Praha.
"Tenkrát se nenašlo rozumnější kritérium, podle něhož by se archivy rozdělily," uvedl Minařík. Jiná kritéria dělení (například podle národnosti, místa narození či občanství) by podle něho vnesla do dokumentů zmatek, který by znemožnil práci s těmito spisy.
Jak se na celý případ dívají v bruselské centrále NATO, zatím není známo. Počátkem týdne dali úředníci pouze najevo, že budou sledovat, jak se kauza vyvine.
