Dva věžové domy, které bourají dosavadní skleněný strop výškových budov v Praze, chce v sousedství Libeňského mostu postavit skupina J&T.
Opatrní jsou developeři, obezřetně hovoří i památkáři.
„Nechali jsme si provést výškovou studii Prahy, naše domy by nějak nezasahovaly do historického panorámatu. Chceme o tom vést diskusi,“ řekl Petr Málek z developerské společnosti J&T.
„S tím, že v lokalitě Holešovic a Bubnů porostou výškové stavby, se musí počítat. Budeme je posuzovat podle dálkových pohledů na Prahu. Každopádně stavby vysoké sto až sto padesát metrů nepatří do centra města,“ upozorňuje Jan Kněžínek z památkového odboru magistrátu.
Přízemní alternativa se spokojila s 20 patry, kompromisní varianta počítá s dalšími třinácti, tedy zhruba se 120 metrů vysokou stavbou. Pokud se podaří prosadit extrémní plán, poporoste skleněná věž až k podlaží číslo 42, tedy ještě o dalších 30 metrů.
Mrakodrapy jsou žádané
Dvacet let nikdo nic vyššího v zemi nepostavil. Nejvyšší budovou je se 109 metry dřívější budova Československého rozhlasu, kterou navrhl v roce 1986 ateliér světoznámého architekta Richarda Meiera v New Yorku.
Jen o pět metrů nižší je druhá pražská stavba - pankrácký Motokov. A tím výčet domů mířících nad sto metrů končí.
První „opravdový“ mrakodrap, tedy budovu dosahující 150 metrů, rozkreslil tentokrát do plánů domácí ateliér - CMC architects. Tower City sestávající z pěti domů má na 95 tisících metrech čtverečních plochy nabízet byty, kanceláře, obchody, relaxační zónu, hotel. To vše za cenu pěti miliard korun.
„Situace v Holešovicích není tak dramatická jako na Pankráci. Pohled je opřený o okolní svahy a ty domy jsou ze všech stran v podstatě skryté. Výška není jasná - může to být třiatřicet pater, třicet pět nebo dvacet devět. Vše je ještě v jednání,“ říká Vít Máslo z ateliéru CMC architects. Podle něj si Pražané na výškové budovy brzy zvyknou.
„V Evropě jsou mrakodrapy velmi žádané, kdo by nechtěl bydlet či pracovat v domě s vyhlídkou na město? Praha se musí otevřít moderní architektuře a k té výškové budovy patří. Jestliže se město nebude vyvíjet, tak zakrní a stane se provinčním,“ prorokuje architekt Máslo.
Ale podle primátora Pavla Béma se jen tak rychle nestane. Mrakodrapy tyčící se u holešovického přístaviště si nedokáže představit.
Dům, který ve městě boří hranice
„Praha není a nebude žádný Manhattan ani Tokio. Nepromění se ve město mrakodrapů a výškových budov. Její architektonická hodnota spočívá právě v péči o památkovou rezervaci,“ je přesvědčen Bém.
„Praha je citlivá, má svoji hodnotu v jedinečném obraze, ale jsou místa, kde výškové budovy nevadí. Návrh se mi líbí, střední varianta štíhlých, elegantních krystalických věží se mi zdá akorát - maximální,“ oponuje Ivo Oberstein z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického.
Zvyšuje se Vídeň i Paříž
Panoramat vytyčených pouze střechami a vikýři středověkých domů a chrámů se zříká i řada evropských metropolí.
Ve Vídni vyrostou na dohled od centra dva nové mrakodrapy, z nichž jeden bude měřit 220 metrů. Třicet let trvající tvrdé regulace na výškové budovy v Paříži prolomil zase třísetmetrový Lighthouse amerického architekta Thoma Mayneho.
A jaký je střízlivý odhad pro základní kámen pražských „dvojčat“? „Jen změna územního plánu bude trvat přibližně dva roky,“ odhaduje Petr Málek ze společnosti J&T.
