Ta citadela je po vstupu do Starého města v Jeruzalémě - pokud dorazíte pro turisty poměrně běžnou Jaffskou bránou - nepřehlédnutelná. Tyčí se hned po pravé ruce a jmenuje se Davidova věž.
S králem Davidem má ovšem pramálo společného, je mladšího data. Zato se zde - tedy alespoň podle mínění některých vědců - mohla odehrát jedna z klíčových událostí Nového zákona: totiž soud, v němž římský prefekt Pilát Pontský poslal na kříž Ježíše Krista.
Via DolorosaJeruzalémskou Křížovou cestou, poslední pozemskou poutí Ježíše Krista, každý pátek chodí katolické procesí vedené františkány. Jinak jí může každý procházet volně. Například v Chrámu Božího hrobu je ovšem třeba počítat se zavírací dobou. |
Což ovšem úplně neodpovídá tomu, že jeruzalémská Via Dolorosa, Křížová cesta, která symbolicky začíná zastávkami připomínajícími soud s Kristem, vede k Chrámu Božího hrobu z opačného konce Starého města.
Náznaky poněkud odlišné trasy Křížové cesty objevili archeologové při rozšiřování muzejních expozic, které Davidova věž nabízí. Podle listu The Washington Post při zkoumání vrstev pod podlahou staré opuštěné budovy vedle muzea - za časů turecké a britské nadvlády to bylo vězení - objevili něco, co by mohly být zbytky kanalizace odvádějící odpad z paláce krále Heroda z přelomu letopočtu.
Spolu s těmito pozůstatky se podařilo odhalit například vyškrábané nápisy židovských vězňů v bývalých celách - Britové ve 30. a 40. letech židovský odboj potlačovali - či barvířské misky z křižáckých dob. Celá tato expozice už je zpřístupněná návštěvníkům v průvodcovském režimu.
Pozornost se ale upírá zejména na možné zbytky paláce. „Pro ty křesťany, pro které je důležitá historická přesnost, to je hodně působivé,“ cituje The Washington Post expertku na křesťanství a fenomén poutí do Svaté země Jisku Harani. „Pro ostatní, pro něž je duchovním zážitkem už to, že do Jeruzaléma přijdou, to nemusí být podstatné a za důležitější berou návštěvu Golgoty,“ zmiňuje místo ukřižování Ježíše, nyní součást Chrámu Božího hrobu.
Trasa se v minulosti měnila vícekrát
Harani ale upozorňuje i na další ne zcela známou zajímavost: totiž že trasa Křížové cesty se od počátku křesťanských poutí několikrát změnila. Také v návaznosti na to, kdo zrovna Jeruzalém ovládal, ovšem nejen z hlediska státní moci: už ve středověku se katolíci v Jeruzalémě přeli, kde Pilát sídlil a kde soudil Krista - jinými slovy, u kostelů které denominace by měla Via Dolorosa začínat.
Půdou pro možné dohady jsou různé interpretace evangelií: například výklad, že Ježíš byl předveden před Pilátovo „pretorium“, ponechává prostor pro úvahy, zda se toto prefektovo sídlo nacházelo ve vojenských kasárnách, tedy v Antoniově pevnosti, nebo zda byl coby římský prefekt stálým hostem v Herodově paláci. Koneckonců byl Herodes sice titulem král, ale ve skutečnosti římský vazal. A pozicí Herodova paláce u nynější Davidovy věže jsou si historici celkem jisti.
Profesor archeologie Šimon Gibson z Univerzity Severní Karolíny například na základě Janova evangelia, kde se hovoří o „hrbolatém chodníku poblíž brány“ usuzuje, že právě tato slova odkazují na někdejší Herodovu pevnost coby místo odsouzení Krista. Podobného názoru je i David Pileggi z kongregace anglikánů, kteří poblíž Davidovy věže - lokality někdejší Herodovy pevnosti - provozují hostel.
Že by se ale změnila nynější oficiální trasa Křížové cesty, příliš pravděpodobné není. „To, co dělá to místo svatým, je, že jím lidé procházeli stovky let, modlili se, plakali a radovali se. Proto nemyslím, že by se trasa vbrzku měla měnit,“ dodává Pileggi s dovětkem, že nový objev nicméně umožňuje jasněji chápat dějiny města.
