"Zatím pro to nemáme vysvětlení. Je možné, že kostel sloužil obyvatelům okolních vesnic. To ale odporuje ustanovením benediktýnské řehole," říká Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd.
Archeologové vyloučili, že by ženy a děti mohli být v nalezených hrobech pohřbeny po roce 1421. Tehdy podlažický klášter zničili husité. "Většinu dětských hrobů jsme datovali do 14. století. To je doba, kdy klášter vzkvétal a byl spravován benediktinskými mnichy," dodává Frolík.
Další odlišností, kterou archeologové v Podlažicích našli, byly hroby v části rajského dvora, což byla zahrada obklopená klášterními budovami. Tam měli přístup pouze řeholníci.
"Dva z těchto hrobů byly také dětské. I to je porušení pravidel řehole. O podobné situaci v jiných klášterech nevím ani z vlastní zkušenosti, ani z literatury. Jde o unikát," tvrdí Frolík.
Archeologický výzkum v Podlažicích probíhal v souvislosti s opravou barokního chrámu svaté Markéty, který byl v 18. století postaven na místě zničeného kláštera. Archeologové plánují, že budou ve výzkumu klášteřiště pokračovat.
"Chceme provést takzvaný geofyzikální výzkum, který by měl ověřit plán pořízený při vykopávkách v roce 1908. O něm už víme, že nepokrývá celý areál kláštera a že není úplně přesný. Dál pak uvidíme podle toho, co najdeme a kolik peněz budeme mít k dispozici," řekl Frolík.
Podlažický klášter je známý jako místo, kde počátkem 13. století vznikla jedna z největších knih na světe Kodex gigas, který je 902 milimetrů vysoký a 505 milimetrů široký. Rukopis, podle vyobrazení ďábla zvaný také Ďáblova bible, se na konci třicetileté války dostal s válečnou kořistí do Švédska, kde je dodnes.
