Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové otevřeli dveře pracovišť

  11:22aktualizováno  11:22
Mikulčice, Dolní Věstonice - Po oba víkendové dny otevřely své dveře veřejnosti jihomoravská pracoviště brněnského archeologického ústavu české akademie věd. Lidé tak mohli nahlédnout pod pokličku archeologického výzkumu, ale i běžného života archeologů ve Valech u Mikulčic a v Dolních Věstonicích. Každý den v jedenáct a ve čtrnáct hodin si pak zájemci mohli poslechnout přednášky odborníků z obou míst o tom, jak se vůbec výzkum provádí, jaké mají archeologové plány do budoucna, či jaká je minulost obou světoznámých lokalit.

"Akademie věd pořádá tuto akci proto, aby se lidé seznámili s tím, jak
její jednotlivá pracoviště fungují. Návštěvníci se mohou podívat, jak
archeologové v jednotlivých výzkumných centrech žijí, kde pracují, jaké
používají vybavení. Hlavně je to přínosné pro studenty středních škol,
kteří se rozhodují, kam půjdou studovat a třeba o archeologii a
historii mají zájem. Právě při dnech otevřených dveří se mohou
podrobněji seznámit s tím, co mohou očekávat od jednotlivých oborů,
pokud si je ke svému dalšímu studiu vyberou," řekla Lenka Jarošová z
Výzkumného centra pro paleolit a paleontologii v Dolních Věstonicích.

Dolní Věstonice

Výzkumy v této světově proslulé lokalitě začaly již před sedmdesáti lety, oblast se proslavila jako sídliště lovců mamutů starší doby kamenné, kteří zde žili před devětadvaceti až čtyřiadvaceti tisíci let
a mezolitických lovců a sběračů mladší doby kamenné. V okolí byla nalezena známá Věstonická Venuše, plastika mamuta či nejstarší keramická pec na světě. Repliky těchto nálezů spolu s dalšími exponáty včetně makety hrobu lovce mamutů jsou vystaveny v archeologické expozici v budově bývalé radnice.

Právě návštěvnost místní archeologické expozice závisí především na
počasí, kvůli jehož nepřízni v loňském roce nepřijel tehdy na Dny
otevřených dveří do Věstonic téměř nikdo. "Pokud nevyjde počasí a lidé
návštěvu expozice nemohou spojit s výletem na Pálavu, tak je sem velmi
problematické spojení. Lidé jsou pak odkázáni na vlastní auto, nebo na
organizovaný autobusový zájezd. Letošní rok byl ale i pro nás
úspěšnější, za oba dny se sem přijelo podívat několik desítek
návštěvníků," uvedla Jarošová.

Její slova potvrdila Alena Koníčková, která se do Dolních Věstonic
přijela podívat s dvoudenním zájezdem z Ostravy. "Vyjížděli jsme ráno v
pět hodin a dopoledne začali prohlídkou věstonického muzea. Odtud
vyrážíme na přechod Pálavských vrchů a večer skončíme ve sklípku. Výlet
jsem si vybrala hlavně kvůli túře přes Pálavu a návštěvě sklípku, ale i
prohlídka muzea byla velmi zajímavá," řekla Koníčková.

Valy u Mikulčic

Výzkumné aktivity centra pokrývají období od příchodu Slovanů v šestém
století až po období důležitých změn sociálních a ekonomických struktur v průběhu třináctého století. Práce centra se opírá o mimořádně bohaté archeologické materiály získané z početných a rozsáhlých výzkumů nalezišť na Moravě a Slezsku od založení ústavu v okolí obcí Mikulčice,
Staré Zámky, Dolní Věstonice, Rajhrad, Nechvalín, Prušánky, Chotěbuz-Podobora i jinde. V současnosti pracují místní archeologové na dvou hlavních projektech. Mezinárodní Magna Moravia věnuje pozornost především počátkům Slovanského osídlení. Ve spojení s průzkumy mikulčických pohřebišť zkoumá formování nových státních útvarů po pádu Velké Moravy. Projekt Velká moravská pohřebiště a jejich význam v
chronologii devátého a desátého století zpracovává materiály náležící vybraným Velkomoravským pohřebištím. Analýzou těchto materiálů budou blíže specifikovány existující chronologická schémata a bude vybudována
moderní počítačová databáze, použitelná ve zpracování dalších nálezů z tohoto období. Účelem projektu je také uchování národního historického
dědictví.

Podobný program jako jejich kolegové z Věstonic nachystali i
pracovníci Výzkumného centra pro slovanskou a středověkou archeologii v
Mikulčicích. Přestože vloni kvůli malé propagaci nepřijel ani sem skoro
nikdo, letos se na místní expozice přišla jen za první den podívat
zhruba stovka lidí.

"Po oba dny bylo otevřené jak muzeum, tak výstava výsledků výzkumu v
Národním kulturním památníku. Přístupný byl i zastřešený kostel s hroby
z období Velké Moravy, navíc po oba dny se lidé mohli podívat do našich
laboratoří, depozitáře a na další pracoviště. Kromě toho dělal vedoucí
výzkumu Lumír Poláček dvakrát každý den přednášku s diapozitivy právě o
zdejší lokalitě a výsledcích výzkumu. Význam této akce vidím spíše v
popularizaci archeologie, přímo pro naši práci to až takový význam
nemá," sdělil archeolog Otto Marek.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

U brněnské hvězdárny spadl podivný objekt.
Chci je oškubat, přiznává youtuber. Na dotaz o UFO radnice musí odepsat

Provokující český youtuber s přezdívkou MikeJePan zasypal radnice měst nejen v Libereckém kraji dotazy na výskyt UFO. Smyslem jeho aktivity ale není dozvědět...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Co dělat, aby váš hlas nepropadl? V triku s rudou hvězdou k volbám nechoďte

Už za několik hodin začnou sněmovní volby. Jak volit, abyste nepřišli o hlas? Musíte mít platný průkaz totožnosti, politicky neutrální oblečení a vhodit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.