Odhadnout, kolik lidí dřív v obydlí žilo, si ale zatím netroufá. "Zatím by to byl pouhý výmysl. Přesnější můžeme být, až objevíme další objekty." Archeologové zatím našli kromě zahloubeného obydlí také dvě kopulovité pece sloužící k jeho vytápění, výraznou ženskou ozdobu, tenkostěnné a leštěné keramické mísy a více než pět set dalších keramických zlomků a železných předmětů se zvířecími kostmi. "Nedokážeme ale přesně určit etnicitu lidí, kteří tuto keramiku vyráběli. Tvůrci mohli být obyvatelé z doby halštatské, některé střepy ovšem už avizují i příchod Keltů na Moravu, nebo alespoň styk původních obyvatel s nimi," vysvětluje Miroslav Vaškových. "Modrá navíc leží v místech, kudy dřív procházely dvě významné obchodní stezky. Střídalo se tady mnoho kultur. Byl to takový kotel, ve kterém se všechno vařilo," dodal archeolog. Za překvapivý považuje nález zbytků mazanicové stěny pokryté centimetrovou bílou omítkou. Podle archeologa se sice omítalo i dřív, ale ne v téhle lokalitě. Omítka zároveň vypovídá o estetickém smyslu tvůrců obydlí. Archeologové budou modřanskou lokalitu zkoumat minimálně do konce prázdnin. Pozdější pokračování výzkumu záleží na dostatku peněz, které zatím zajišťuje především Obecní úřad v Modré. Tamní starosta Miroslav Kovářík už uvažuje o tom, že v obci nechá vytvořit archeologický skanzen. Nálezy z halštatské doby byly totiž odkryty poblíž základů kostelíku svatého Jana, nejspíš nejstaršího kamenného kostelíku na území Čech a Moravy. Starosta navíc věří, že archeologové časem objeví i slovanské sídliště. "Určitě na ně narazíme, kostel musel mít nějaké zázemí," potvrzuje Miroslav Vaškových.
 Archeologové pracujíci na vykopávkách v Modré |
