Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové na dně nádrže u Dukovan našli zbytky stavby z paleolitu

  18:58aktualizováno  18:58
Na dně vypuštěné nádrže Mohelno nedaleko jaderné elektrárny Dukovany horečně pracují archeologové. Našli zde zbytky zřejmě nejstarší známé stavby na Českomoravské vrchovině a řadu dalších cenných nálezů. Musí si však pospíšit, o víkendu se nádrž opět napustí.

Archeologický průzkum na dně vypuštěné přehrady Mohelno (12. září 2013) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Zlatý důl. Tak by se s nadsázkou dalo říkat lokalitě, kterou nyní zkoumají archeologové na Třebíčsku. Jen během dvaceti minut, co se tu pohybovali reportéři MF DNES zde jeden z odborníků našel dva křišťály.

A to není vše. Odborníci z brněnského Archeologického ústavu objevili v údolí řeky Jihlavy - dnes zaplavené Mohelenskou přehradou - pozůstatky po člověku staré 15 až 20 tisíc let. Tedy z doby starší doby kamenné, takzvaného paleolitu.

"Jde nepochybně o nejstarší kamennou architekturu na Českomoravské vrchovině. Pro archeologii je to veliký nález," uvedl vedoucí výzkumu Petr Škrdla z Archeologického ústavu v Brně. Že jde o tak starý nález poznali archeologové i podle objevených sobích zubů. Sobi totiž v Tuzemsku už dlouhou dobu nežijí.

Zachraňujeme, co se dá

"Našly se tu například křišťály, zub z lišky a ony sobí zuby, morénový pazourek, radiolarit z Bílých Karpat, a hrudky červeného barviva," vyjmenoval Škrdla. Barvivo tehdejší lidé používali k rituálním účelům. Pazourek zase sloužil zejména k výrobě nástrojů. "Morénový pazourek pochází ze Severní Moravy a z Jižního Polska. Dokládá tedy, že jej sem odsud tehdejší lidé donesli. A že byli velmi mobilní," vysvětlil Škrdla s tím, že všechny objevy celkem váží několik kilogramů.

Fotogalerie

"Našly se také pozůstatky staveb, které jsou 15 až 20 tisíc let staré. Může to být dláždění nějakého objektu, kde bydleli lidé, například chýše," míní brněnský archeolog Škrdla. Desítka archeologů vybavená kbelíky, špachtlemi a hlavně lopatami a rýči čekala na šanci probádat území, kde ještě před desítkami let a před zřízením nádrže stávaly na louce chaty a Skryjský mlýn, od pondělka. A dočkala se. Ve čtvrtek ráno začala pracovat.

"Ze soboty na neděli to opět napustí, tak zachraňujeme, co se dá bez ohledu na počasí," pravil Škrdla. "Budeme dělat do tmy a od rozednění, abychom to stihli," doplnil amatérský archeolog Petr Knotek z Mohelna. Všichni přitom pracují na "políčkách" o velikosti tří až čtyř metrů v průměru. Při práci jim pomáhá vytyčená čtvercová síť.

Rybářův objev

Brněnští archeologové dostali tip na zajímavé místo od místních odborníků. "Objevil ho původně rybář, který to oznámil vlastivědnému badateli Jiřímu Lysákovi z Kladrub nad Oslavou. A ten to pak publikoval ve své knize," vysvětlil archeolog a pracovník jihlavského Muzea Vysočiny Milan Vokáč.

Právě on spolu s dalšími kolegy Petrem Knotkem a Jitkou Vokáčovou dal o úkazu vědět do Brna. "V roce 2010 jsme uskutečnili průzkum a prokázali , že jde o archeologicky zajímavou lokalitu. Hlavní výzkum dělá Petr Škrdla," nastínil situaci Vokáč.

K průzkumu daného místa se Petr Škrdla dostal s kolegy před dvěma lety. Zpracovával nejstarší osídlení regionu. "Chtěl jsem vědět, co tady vlastně je. Ty kamenné struktury tu před dvěma lety vidět nebyly. Teprve před půl rokem jsme našli kameny, u kterých bylo jasné, že je sem někdo z doby, kdy tu byly jenom stepi, musel donést,“ uvedl Škrdla. "Je to první prokazatelný nález tohoto typu," vyzdvihnul unikátnost objevu.

Zhruba za půl roku se určí přesněji doba, do které nálezy patři s přesností na stovky let. Předměty zřejmě uvidíte na výstavě. Třeba v třebíčském muzeu. Pokud o ně projeví zájem. Tři dny výzkumu platí Jaderná elektrárna Dukovany, stojí ji to 100 tisíc korun. "Elektrárna místo využívá a je podle památkového zákona povinná zaplatit záchranný výzkum," dodal Šrdla.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.